Krize na Blízkém východě výrazně zdražuje na světových trzích ropu i plyn. Evropští ministři energetiky v reakci na cenový šok podpořili radikální plán na zjednodušení a zkrácení povolovacích procesů pro budování nových elektrických sítí a obnovitelných zdrojů. Česko pod vedením ministra energetiky Karla Havlíčka (ANO) sází na americké dodávky zemního plynu.
Pokračující válka na Blízkém východě znamená další tlak na ceny energií v Evropě. Severomořská ropa Brent se prodávala za více než 110 dolarů za barel, zemní plyn v nizozemském TTF se ve čtvrtek ráno prodával za více než 70 eur za megawatthodinu. V případě ropy to znamená skok o 60 procent oproti cenám před americko-izraelským útokem na íránský režim. U plynu to je nárůst o více než 100 procent.
Posílení energetické odolnosti
Také proto ministři energetiky EU trvají na tom, že je nutné zásadně urychlit přeshraniční energetické projekty, které posílí energetickou odolnost kontinentu. Evropská komise a členské státy plánují rozšířit energetická propojení mezi členskými státy. Ministři podpořili návrh Komise zkrátit a zjednodušit zdlouhavé schvalovací procesy pro nové energetické projekty.
Mezi hlavní advokáty zjednodušení pravidel v rámci debaty o balíčku EU pro rozvodné sítě patřilo Nizozemsko. Ministryně energetiky Stientje van Veldhovenová požadovala, aby Unie zajistila nižší ceny energií pro občany. „Náš systém musí fungovat lépe a rychleji. Vítáme jednodušší povolování. Je to klíč k urychlení transformace,“ řekla van Veldhovenová.
Velké projekty výstavby nových obnovitelných zdrojů vyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, aby se vyhodnotily potenciální dopady. Tento proces může trvat roky. Rychlejší povolovací procesy by měly tento problém odstranit.
Německo tento přístup podpořilo. Podle německé ministryně energetiky Katheriny Reicheové stojí zpoždění v rozšiřování elektrické sítě největší unijní ekonomiku až 3 miliardy eur (73,2 miliardy korun) ročně.
Ochránci přírody: Deregulační šílenství
Námitky mají environmentální skupiny. Obávají se, že nové projekty mohou potenciálně poškodit stávající přírodní stanoviště pro ohrožené druhy zvířat. Sabien Leemansová, manažerka pro biodiverzitu evropské politiky Světového fondu na ochranu přírody (WWF), varovala, že zjednodušení povolovacích postupů představuje další „smutný milník v deregulačním šílenství“.
Expert na energetickou politiku z koalice neziskových organizací Climate Action Network Europe Tom Lewis uvedl, že urychlení povolovacích procesů musí jít ruku v ruce s ochranou životního prostředí. Evropa ale podle něj potřebuje urychlit výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie.
Solidarita je důležitá
Také asociace zastupující solární byznys SolarPower Europe uvítala balíček předpisů pro budování elektrické přenosové soustavy. „Evropská komise učinila dlouho očekávaný krok k zavedení cílených pravidel pro povolování skladování energie. To znamená, že Evropa bude moci rychleji propojit bateriová úložiště,“ uvedla organizace SolarPower Europe.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen prohlásil, že chce spolupracovat s členskými zeměmi při řešení obav během současné energetické krize. „Pokud chceme stabilní investice do čisté transformace Evropy, musíme trhům ukázat, že jsme stabilní,“ řekl Jørgensen.
Mohlo by vás zajímat
Havlíček: Potřebujeme plyn z USA
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po návratu z pracovní cesty do Spojených států v neděli 15. března uvedl, že si Česko předjednalo dlouhodobý kontrakt na rezervaci kapacity pro 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v amerických LNG terminálech. Jedná se podle něj o posílení energetické bezpečnosti a diverzifikaci zdrojů.
„Společnost ČEZ už v tuto chvíli projednává detaily kontraktu rezervace plynu. Je to jednoznačně krok k energetické bezpečnosti. Budeme mít zajištěno 20 až 30 procent spotřeby plynu v ČR,“ řekl Havlíček. Česko chce kombinovat pro dodávky zemního plynu evropské a americké terminály. V evropských terminálech má zajištěnu kapacitu přibližně dvou miliard metrů krychlových plynu ročně.
Drahá paliva v Česku
Dopady války v Perském zálivu negativně pociťují české firmy a občané. Cena nafty v Česku už o víkendu překročila 40 korun za litr a stále stoupá. Politici debatují o tom, zda není čas na zastropování cen. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce nejprve analyzovat marže prodejců. Opoziční občanští demokraté trvají na dočasném snížení spotřební daně z benzinu a nafty o 1,7 koruny na litr.
To ale odmítl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Stálo by to neuvěřitelné zdroje, jednotky až nízké desítky miliard korun. Na korunu úspory bychom museli vydat téměř deset miliard korun. Není garantováno, že by se úspora promítla do koncové ceny pohonných hmot,“ řekl.
Na vysoké ceny benzinu a nafty si stěžují i firmy. Nákladní dopravci ze sdružení ČESMAD Bohemia varovali před tím, že se zákazníci musí připravit na rychlou korekci cen za dopravu.
