Na jedné straně je sílící blok zemí, kterým vadí rostoucí dopad drahých plateb za emise na cenu energií a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Na druhé stojí skupina států, které považují systém emisních povolenek za fungující a nevidí důvod na něm cokoli měnit. Která strana zvítězí?
Střet o podobu evropské energetické a klimatické politiky se má odehrát za pár dní na Evropské radě. Ta se sejde 19. a 20. března v Bruselu. Do role hlavního odpůrce nákladných plateb za emise skleníkových plynů se pasovala italská premiérka Giorgia Meloniová. Vyzývá k dočasnému pozastavení emisního systému EU ETS do doby, než se přežene skokový růst cen ropy a plynu kvůli válce v Perském zálivu. A také k celkové revizi plateb za emise.
Babiš chce hlasovat s Italy
Na stranu Itálie se přidala řada zemí včetně České republiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání kabinetu řekl, že chce italský návrh podpořit. Slibuje si od toho zlevnění elektřiny, ale také úlevu pro těžký průmysl. „Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ prohlásil Babiš.
Pozastavení, nebo aspoň zlevnění emisních povolenek už nepodporují jen tradičně skeptické země visegrádské čtyřky. Vedle Itálie se k takovému záměru nyní hlásí také státy, které dříve patřily mezi hlavní tahouny klimatické politiky Evropské unie. Jmenovitě Německo, Rakousko, Belgie či Francie.
Základní kámen klimatické politiky EU
Na druhou stranu se formuje blok zemí, který jakékoli změny v systému plateb za emisní povolenky odmítá. Lídrem tohoto tábora je španělská vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze. Stejný pohled na věc mají také vlády Portugalska, Švédska, Dánska a Finska. Kritické ke změnám v systému povolenek EU ETS jsou také Nizozemsko, Lucembursko a Slovinsko.
Uvedených osm zemí namítá, že zpoplatnění emisí „je základním kamenem klimatické politiky EU“. Provádění zásadních změn, zpochybňování samotného nástroje nebo jeho pozastavení by bylo velmi znepokojivým krokem zpět. Nejen z hlediska evropských klimatických ambicí, ale také by to oslabilo signál směrem k byznysu, že má usilovat o redukci emisí oxidu uhličitého.
Jednotná Evropa, různé ceny elektřiny
Rozdělení Evropy do dvou táborů má jistou logiku. Španělsko s Portugalskem, stejně jako Skandinávie, vyrábějí většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Díky příznivým podmínkám a absenci uhelných elektráren mají dlouhodobě nižší ceny elektřiny. Naopak země střední a jihovýchodní Evropy včetně Itálie jsou více závislé na spalování fosilních paliv. Výsledkem jsou vyšší náklady na nákup emisních povolenek a také vyšší ceny elektřiny.
Srovnání ceny elektřiny (roční pásmo 2027, EUR/MWh)
Sílící tábor odpůrců drahých povolenek se nejspíš nenechá jen tak odbýt. Jisté ústupky jsou již ve fázi příprav. Podle odborného webu Carbon Pulse chce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhnout uvolnění části povolenek z Tržní stabilizační rezervy (MSR) na trh. To by vedlo k dočasnému sražení ceny povolenky dolů a uklidnění vlád zemí, které si na vysokou cenu za emise stěžují.
Skoky na energetických burzách
Rostoucí politický tlak na pokles ceny povolenky EU ETS se již delší dobu promítá do obchodování na energetických burzách. Například na burze EEX klesla cena povolenky na měsíc březen z 90 eur v polovině března na současných 64 eur za tunu CO2. Při současném růstu cen elektřiny tak platí, že se opět začíná vyplácet provoz uhelných elektráren.
Pod tlakem jsou naopak plynové elektrárny. Zprávy o výpadku exportu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu vyvolaly na trhu paniku. Cena zemního plynu s dodáním během letošního roku na burze ICE vzrostla z únorových zhruba 30 eur na 50 eur za megawatthodinu (MWh). Podražil také plyn na příští rok, celoroční kontrakt vylétl z předchozích 27 eur na 38,50 eura za MWh.
