Pokračování války mezi Izraelem, USA a Íránem hraje přímo do karet Kremlu. Zvyšuje ceny ropy a odčerpává vojenské zdroje určené pro Ukrajinu. Brusel proto plánuje „sundat rukavice“ a v rámci dvacátého balíčku sankcí tvrdě zasáhnout ruskou stínovou flotilu tankerů, prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
„Bezpečnostní prostředí se rychle mění. Nemůžeme reagovat pouze mimořádnými summity. Potřebujeme dlouhodobou politiku,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí po jednání ministrů zahraničí v Bruselu. Evropa podle ní potřebuje propojit zahraniční politiku s obrannou strategií a posílit také energetickou bezpečnost, dodavatelské řetězce a ekonomickou odolnost.
Rusko musí mít méně peněz
Ministři potvrdili, že blok i nadále podporuje Ukrajinu. Zároveň ale řešili i dopady války USA a Izraele proti Íránu. „Ukrajina zůstává nejvyšší evropskou bezpečnostní prioritou. Pozornost věnovaná Ukrajině se nesmí oslabit,“ uvedla Kallasová na následné tiskové konferenci.
Blízkovýchodní konflikt je podle ní výhodný pro Kreml. Zvyšuje globální ceny energetických komodit a odklání dodávky zbraní a další vojenské zdroje od napadené Ukrajiny. „Pokud chceme, aby tato válka skončila, Moskva musí mít na válku méně peněz. Ne více,“ řekla Kallasová.
Čas na sundání rukavic
I proto ministři debatovali o zesilování ekonomického tlaku na Rusko. Nové sankce mají směřovat na omezení plavidel ruské stínové flotily, kterou používá pro prodej ropy. „Zvyšování tlaku na ruskou stínovou flotilu je jedním z nejlepších nástrojů, který máme. Je čas si sundat rukavice,“ varovala Moskvu Kallasová.
Unie se snaží prosadit svůj dvacátý balíček sankcí proti Rusku a zároveň se nadále zaměřuje na osoby a subjekty, které umožňují válečné úsilí. Trvalé ukončení závislosti na ruských fosilních palivech zůstává dalším pilířem unijní zahraniční politiky.
Ministři diskutovali také o tom, jak konflikt na Ukrajině destabilizuje sousední země. Kallasová poukázala na ruské útoky na ukrajinskou vodní infrastrukturu, které by mohly kontaminovat moldavské zásoby vody.
Válka proti globální ekonomice
Vedle Ukrajiny věnovali ministři značnou pozornost rychle se stupňující konfrontaci mezi Izraelem a Íránem a jejím širším globálním důsledkům. „Dva týdny války zhoršily vojenské schopnosti Íránu, ale také vyvolaly bezpečnostní a ekonomické otřesy. Írán nyní vede válku proti globální ekonomice,“ uvedla bývalá estonská premiérka.
Cílem Unie by měla být ochrana námořních obchodních tras. „Války je snadné začít, ale velmi těžké je zastavit,“ prohlásila vysoká představitelka Unie pro zahraničí politiku. Připomenula, že válka v Perském zálivu odvedla pozornost mezinárodního společenství od humanitární krize v Pásmu Gazy a řešení mírového uspořádání mezi Palestinou a Izraelem.
Sankce a Česko
Česká politická scéna je v názoru na pokračování sankcí na ruskou ropu rozdělena. Česká ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že protiruské sankce EU platí, Česko se k nim připojilo a vláda je nezpochybňuje. Motoristé podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného vylučují obchodní či diplomatickou spolupráci s Ruskem do ukončení války na Ukrajině.
Naopak předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura řekl, že diverzifikace zdrojů vždy ceny sníží a je lepší, aby čeští občané měli levnější energie. Proto podpořil krok Bílého domu, který kvůli vysokým cenám ropy na světových trzích v důsledku války s Íránem krátkodobě zrušil americké sankce na prodej ruské ropy, která už je naložena na tankerech.
Mohlo by vás zajímat
Proti rušení evropských omezení na ruskou ropu se vyslovila opozice. Pokud by to Unie udělala, pak by podle šéfa ODS Martina Kupky podpořila ruského prezidenta Vladimira Putina v zabíjení na Ukrajině. Když nakoupíme ruskou ropu, dotujeme diktátora, uvedl předseda STAN Vít Rakušan.
