Ministerstvo životního prostředí pod vedením Motoristů sobě zkouší prosadit první novelu zákona. A hned naráží na tuhý odpor. Zástupci podnikatelských svazů vyčetli ministerstvu, že se snaží zavést nové povinnosti a regulace, které už po nás Evropská unie nepožaduje. Spor se týká evidence a hlášení emisí škodlivých látek z průmyslových podniků.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo novelu zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování do připomínkového řízení na konci ledna. Fakticky se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady z dubna 2024 o průmyslových emisích do právního řádu České republiky.
Zbytečná administrativní zátěž
Loni v prosinci navrhla Evropská komise takzvaný „omnibus“ zaměřený na seškrtání administrativní zátěže firem v oblasti životního prostředí. Ten zahrnuje také změny ve dva roky staré úpravě směrnice o průmyslových emisích. Podle Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory tak reálně hrozí, že Česko zavede byrokratickou zátěž, kterou krátce poté bude opět rušit. O nepříjemném finančním dopadu na podniky nemluvě.
„Pokud by Česká republika přistoupila k transpozici ve stávající podobě, sice by tím formálně splnila požadavky unijní legislativy, avšak zároveň by na podniky uvalila nadbytečnou a v krátkém horizontu již neaktuální regulatorní zátěž. To je v přímém rozporu s aktuálním směřováním Evropské komise, která v dané oblasti předpokládá významné zjednodušení a redukci administrativní zátěže s cílem posílit konkurenceschopnost podniků,“ upozornil Svaz průmyslu a obchodu.
Téměř shodné námitky má také Hospodářská komora ČR. „Předložený způsob transpozice není v souladu ani s Programovým prohlášením vlády, ani Hospodářskou strategií, v nichž se vytyčuje cíl předcházet administrativní a byrokratické zátěži podnikatelů. Tu by ovšem právě taková transpozice generovala,“ doplnila Hospodářská komora ve svém vyjádření.
Resort financí: Nedáme navíc ani korunu
Připomínky k návrhu měla také některá jiná ministerstva. Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (ANO) se diví tomu, proč chce MŽP zavést povinnosti, které budou „následně zrušeny nebo upraveny ještě během legislativního procesu schvalování této novely zákona.“ To se týká zejména požadavků na systém environmentálního řízení a zpracování plánů transformace. Havlíčkův úřad varuje před zbytečnou nejistotou, kterou by nadbytečná regulace mohla v průmyslu vyvolat.
Ministerstvo financí jako obvykle řeší hlavně otázku, kolik to bude stát. Reagovalo tudíž na zmínku, že navrhovaná právní úprava bude mít dopady na státní rozpočet a na rozpočty krajů. „Výše těchto dopadů ovšem není nijak vyčíslena, ani není uveden zdroj krytí,“ uvedlo ministerstvo vedené Alenou Schillerovou (ANO). Aby to bylo jasné, tak doplnilo, že nesouhlasí s navýšením personálních kapacit ani s výdaji na platy v souvislosti s touto novelou.
Chtějí sledovat i výrobce baterií
Jak předkladatel svůj návrh odůvodnil? „Přijetí této směrnice vychází z potřeby posílení a aktualizace právního rámce v oblasti integrované prevence a omezování znečištění s cílem zlepšit účinnost využívání zdrojů, snížit environmentální a zdravotní rizika spojená s průmyslovými činnostmi a podpořit přechod k udržitelnému, oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství,“ uvedlo MŽP v předkládací zprávě návrhu.
Co se týká konkrétních změn, dva roky stará unijní směrnice rozšířila sledování škodlivých emisí na nové sektory – těžební průmysl a výrobu baterií. Směrnice dále zpřísňuje podmínky pro udělení nového povolení. Jedná se zejména o nový způsob stanovování emisních limitů a vyšší tlak na použití nejlepších dostupných technologií (BAT).
Směrnice dále nově zavádí povinnost provozovatelů zařízení zpracovat a zavést systém environmentálního řízení. U stávajících zařízení má platit termín do poloviny roku 2027. Provozovatelé zařízení budou rovněž povinni zpracovat ve stanovené lhůtě plány zaměřené na dekarbonizaci, zvýšení energetické účinnosti a přechod na oběhové hospodářství. Tuto povinnost však ruší „omnibus“ představený Evropskou komisí loni v prosinci.
