Evropa se snaží v době ochlazení vztahů se Spojenými státy co nejvíce sblížit se Spojeným královstvím, které v roce 2020 opustilo Unii. Přestože šéfka Komise Ursula von der Leyenová mluví o přátelství a společném evropském smýšlení, labouristická vláda ale odmítá návrat celní unie i obnovení volného pohybu osob. Zejména v reakci na rostoucí preference protievropské strany Reform UK. Průzkumy veřejného mínění přitom ukazují, že Britové návrat chtějí.
EU se snaží najít spolehlivé partnery blíže domovu. V hledáčku má starého přítele: Spojené království. I když se blíží 10. výročí referenda o brexitu, ke kterému došlo 23. června 2016, plánovaný restart mezi EU a Spojeným královstvím stále obtížně nabírá na obrátkách.
Opět se setkat s přítelem
Labouristická vláda Keira Starmera slíbila „reset“ vztahů s EU už v roce 2024, kdy se dostala opět k moci. První summit EU – Spojené království se konal v květnu 2025 v Londýně a měl signalizovat obnoveného ducha spolupráce mezi oběma stranami.
Vřelé výměny názorů mezi Starmerem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou naznačovaly snahu o ukončení ostrých sporů, které dlouho dominovaly vztahům po brexitu, ke kterému došlo na konci ledna 2020. „Je dobré se znovu setkat s přítelem a být tady s vámi. Jsme přátelé a jsme Evropané. Máme velmi podobné smýšlení,“ prohlásila šéfka bruselské exekutivy.
Žádná celní unie, nebo volný pohyb
Skutečný reset se stále zdá být daleko. Hlavní omezení pochází ze samotného Spojeného království. Labouristická Starmerova vláda stanovila nepřekročitelné linie pro spolupráci s evropským blokem. Odmítá návrat k jednotnému evropskému trhu, nechce ani žádné připojení k celní unii nebo obnovení volného pohybu osob.
Vzhledem k tomu, že Nigel Farage a jeho strana Reform UK v předvolebních průzkumech vedou a obviňují labouristy z přílišného nadbíhání Bruselu, vláda opatrně zdůrazňuje nutnost zachování britské suverenity. Starmerův kabinet proto určil hranice, za které nepůjde. A to omezuje rozsah vztahu mezi Bruselem a Londýnem.
Připojení k Erasmu
Pokrok probíhá převážně ve formě cílených iniciativ. Spojené království se od začátku příštího roku znovu zapojí do programu Erasmus+ pro výměny studentů a učitelů. Obnovuje tak jednu z nejhmatatelnějších vazeb mezi lidmi, které byly po brexitu ztraceny.
Británie s Unií zahájily také jednání o zmírnění obchodních napětí v konkrétních odvětvích. V listopadu 2025 členské státy EU souhlasily s rozhovory o společných hygienických pravidlech pro zemědělské a potravinářské produkty. A také o propojení systémů obchodování s emisemi. Opatření by mohla pomoci snížit překážky, které mají negativní vliv na byznys na obou stranách Lamanšského průlivu.
V prosinci 2025 se Brusel a Londýn dohodly na rybolovných právech pro 95 rybích populací v rámci dohody o obchodu a spolupráci. Tím byla pro letošní rok zajištěna stabilita pro rybáře působící v Atlantiku a Severním moři.
Společné zbrojení?
Probíhaly také diskuse o spolupráci při zadávání veřejných zakázek pro obranu v rámci úvěrového mechanismu SAFE. Což je nástroj v hodnotě 150 miliard eur (3,7 bilionu korun), jehož cílem je posílení evropský obranný průmysl.
Spojené království zvažovalo připojení k programu. To by britským zbrojovkám umožnilo podílet se na evropských veřejných zakázkách. Jednání ale v listopadu zkrachovala poté, co se obě strany nedokázaly dohodnout na finančním příspěvku požadovaném pro britskou účast.
Mohlo by vás zajímat
Další neshody se objevily také v energetické politice. Diskuse o integraci Spojeného království do trhu s elektřinou v Unii komplikoval požadavek sedmadvacítky, aby Spojené království finančně přispívalo na její politiku soudržnosti, která podporuje rozvoj v chudších regionech Unie. Londýn se takovým příspěvkům brání, nechce být zapojen do unijních finančních struktur.
Reset se zatím nekoná
Zatím se zdá, že obnovení vztahů mezi evropským blokem a Británií se nevyvíjí tak, jak by si to bruselská exekutiva, případně i další instituce, přály.
„Brexit znamenal brexit. Ale deset let je v politice dlouhá doba a geopolitika se změnila k nepoznání. Je načase, aby britská vláda uznala, že je Unie nejbližším spojencem Británie a jejím nejsilnějším partnerem pro udržitelný hospodářský růst,“ prohlásil evropský poslanec Sandro Gozi (Renew/Itálie). Připustil, že prohlubování spolupráce probíhá pomalu a měla by se výrazně urychlit.
Také podle veřejného mínění stoupá počet Britů, kteří souhlasí s návratem do evropských struktur. Loni v červnu by pro vstup do Unie bylo přibližně 56 procent občanů Spojeného království. Vstup podporuje i čtvrtina voličů, kteří v roce 2016 hlasovali pro brexit.
