Po léta byla průmyslová politika Unie plná ambicí, ale bez výsledků. Nyní Evropská komise reaguje na konkurenci z Číny a Spojených států návrhem nařízení Industrial Accelerator Act (IAA). Jedná se o nástroj, který může skutečně změnit dosavadní poměry v evropském průmyslu, tvrdí v rozhovoru pro EU Perspectives analytik pro průmysl Tristan Beucler z panevropského think-tanku Strategic Perspectives.
Myslíte si, že návrh IAA představuje průlom? A jaký bude mít dopad na evropský průmysl?
Návrh nařízení je důležitým milníkem ve společné průmyslové politice EU. Zaprvé je to první významný akt, který vzešel z Dohody o čistém průmyslu. Určuje směr, kterým se chce Komise v oblasti průmyslové politiky ubírat. Zadruhé signalizuje ochotu Unie strategicky využít peníze daňových poplatníků na podporu nejdůležitějších průmyslových odvětví. To se v evropské průmyslové politice dosud příliš nedělo.
Děje se tak uplatňováním kritéria udržitelnosti jak v oblasti veřejných zakázek, tak na další mechanismy veřejné podpory a aukce obnovitelných zdrojů energie. Může to vytvořit silný impuls poptávky, což je skutečným „jádrem“ tohoto zákona. A podpořit poptávku po nízkouhlíkových produktech vyrobených v EU. Ve Strategic Perspectives věříme, že konkurenceschopnost a dekarbonizace jsou dvě strany téže mince.
Není to černobílé
V Evropském parlamentu a Radě EU se vede debata o tom, zda by podpora měla směřovat na produkty „vyrobené v Evropě“, nebo spíše na produkty „vyrobené s Evropou“, tedy například ve spolupráci s obchodními partnery EU. Je podle vás toto rozlišování důležité?
Spor, zda to má být „vyrobeno v Evropě“ versus „vyrobeno s Evropou“, zaujal ve veřejné debatě důležité místo. V Komisi se však nikdy nejednalo o tak černobílé téma. Soudě dle návrhů, které v posledních měsících unikly do médií, se vždy mělo jednat především o označení „vyrobeno s Evropou“.
I když definice nutně nezahrnovala tolik zemí, kolik by mohla zahrnovat nyní, vždy se jednalo jen o určité procento veřejných zakázek a veřejné podpory. Nikdy nešlo o uzavření evropského trhu ostatním. Vždy by bylo možné dovážet levnější zboží, pokud by to evropská společnost chtěla. Jde o to, kam budou směřovat peníze daňových poplatníků. Vždycky jsem to vnímal spíše jako diskusi o „vyrobeno s Evropou“.
Komise vzala v potaz i námitky, které vzneslo Česko a další země – tedy neoficiální dokument, který požaduje zahrnutí obchodních partnerů. Jedná se o země, které mají s EU uzavřenou dohodu o volném obchodu nebo které podepsaly Všeobecnou dohodu o zadávání veřejných zakázek v rámci Světové obchodní organizace.
To dává EU páku k tomu, aby přiměla ostatní země k rovným podmínkám a k zahrnutí společností z EU do jejich vlastních programů zadávání veřejných zakázek a veřejné podpory. A to je poměrně pozitivní.
Mohlo by vás zajímat
Vrátí to průmysl zpět do Evropy? A jak si myslíte, že se bude v praxi prosazovat „evropské většinové vlastnictví“ vzhledem k rozšíření složitých přeshraničních vlastnických struktur?
Návrh má silný potenciál nejen vrátit zpět některá odvětví, ale také udržet v Evropě ta, která jsou dnes ohrožena odchodem. Někdy podceňujeme jak silný řetězec v Evropě v určitých odvětvích – například v automobilovém průmyslu – stále existuje. A kde naopak odchod firem hrozí. Než začneme řešit, zda se průmysl vrátí, je důležité zajistit, aby z Evropy neodešli současní výrobci.
Když mluvíme o průmyslové krizi, vždy se objevuje několik aspektů. Nekalá mezinárodní konkurence, v první řadě čínské nadměrné výrobní kapacity. A pak také nízká poptávka po produktech, materiálech a technologiích vyrobených v rámci evropského bloku. IAA má reagovat na oba tyto nedostatky.
Pokud jde o většinové evropské podíly, to, co je v návrhu – maximální 49% vlastnictví společností ze třetích zemí – může mít pozitivní dopad na hodnotové řetězce v rámci Unie. Existují i další důležité podmínky, jako je 50% zaměstnanost pracovníků z EU nebo 1% investice do výzkumu a vývoje.
Komise argumentuje tím, že nová strategie vytvoří, případně zachová, 150 tisíc pracovních míst. Jak tyto projekce hodnotíte?
Loni jsme provedli vlastní modelování s francouzskou společností Carbon4. Zjistili jsme, že by v automobilovém a bateriovém sektoru mohlo do roku 2035 vzniknout téměř 450 tisíc pracovních míst.
Stejně jako u každé projekce tento údaj lze zpochybnit. Ale ukazuje rozsah potenciálu vzniku nových pracovních míst v průmyslu. Takže 150 tisíc mi nezní jako šílené číslo. Je to dokonce nižší údaj ve srovnání s některými jinými odhady.
Celý rozhovor v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si přečtěte ZDE.
