Jeden z nejvlivnějších manažerů v oboru energetiky končí. Dozorčí rada státem vlastněné společnosti ČEPS rozhodla, že Martin Durčák jako šéf podniku spravujícího páteřní elektrickou síť skončí. „Dosavadní předseda představenstva Martin Durčák ukončí své působení ve společnosti na základě vzájemné dohody s akcionářem k 31. březnu,“ uvedl ČEPS ve stručné zprávě pro média.
Dozorčí rada společnosti ČEPS zároveň s účinností od 1. dubna zvolila členem představenstva Jana Kalinu. Svého předsedu si představenstvo zvolí po tomto datu. Logicky se tak nabízí varianta, že se Jan Kalina stane staronovým předsedou představenstva. Tuto pozici již vykonával v letech 2016 až 2018. Poté se vrátil do společnosti ČEZ, kde je nyní členem představenstva a ředitelem divize obnovitelné a klasické energetiky.
Napětí na lince se skupinami ČEZ a Sev.en
Jaké jsou důvody Durčákova odchodu? Po sérii politicky motivovaných vyhazovů šéfů státem kontrolovaných podniků – stačí jmenovat MERO ČR, Lesy ČR nebo VZP – se logicky nabízí konec na přání vlády Andreje Babiše (ANO). Podle informací Ekonomického deníku je však situace složitější. Durčákovou slabinou byly napjaté vztahy, které měl s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem a skupinou Sev.en miliardáře Pavla Tykače.
Druhý příběh je jednodušší, proto jím začněme. Společnost ČEPS vydala na konci ledna doporučení, že většinu uhelných elektráren skupiny Sev.en lze bez větších problémů odstavit. Tedy že nemá smysl dotovat jejich další provoz z peněz spotřebitelů elektřiny. Výjimku tvoří dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice, které mají zůstat v provozu s ohledem na regulaci napětí a jalového výkonu. Toto rozhodnutí přirozeně v kancelářích skupiny Sev.en vyvolalo značné zklamání.
Silný ČEPS šéfovi ČEZ nevoní
Mocný šéf ČEZ Beneš pak údajně nedokázal Durčákovi odpustit, že se považuje za jemu rovného. V minulosti to podle zdrojů Ekonomického deníku bývalo tak, že ČEZ měl na fungování ČEPS nemalý vliv. Navíc ČEPS pod vedením Durčáka výrazně vyrostl. V druhé polovině roku 2023 koupil od zahraničních vlastníků provozovatele podzemích zásobníků Gas Storage CZ a páteřní síť plynovodů NET4GAS. Fakticky tak vedle Skupiny ČEZ vznikl druhý státní energetický koncern.
Vztahy mezi Benešem a Durčákem dále zhoršil masivní výpadek dodávek elektřiny na počátku loňského července. ČEPS opatrně naznačil, že jednou z příčin byla špatná reakce uhelné elektrárny Ledvice, kterou vlastní ČEZ. Beneš poté otevřeným dopisem vyzval Energetický regulační úřad, aby incident důkladně prošetřil. Napřímo obvinil ČEPS, že v krizové situaci selhal.
Beneš tehdy upozornil na údajně špatný technický stav sítě, slabé krizové řízení i špatný odhad přetoků elektřiny. Zmínil také fakt, že jeden z transformátorů typu PST, který v krizových situacích omezuje přetoky elektřiny z Německa, už od konce roku 2024 nefunguje.
Za Babiše nastoupil, za Babiše skončil
Martin Durčák byl zvolen do představenstva společnosti ČEPS v listopadu 2018, a krátce poté se stal předsedou tohoto orgánu. Před tím působil v jiném oboru. Konkrétně v letech 2006 až 2016 zastával manažerské posty v rafinerském a petrochemickém holdingu Orlen Unipetrol. Mimo jiné byl ředitelem sítě čerpacích stanic Benzina. Ta už dnes funguje pod značkou Orlen.
Ironií osudu byl Durčák do funkce šéfa ČEPS dosazen během první vlády Andreje Babiše. Nahradil v této pozici Jana Kalinu, který byl odvolán pro ztrátu důvěry ze strany tehdejších ministrů. Stoprocentním vlastníkem společnosti ČEPS je stát, akcionářská práva vykonává ministerstvo průmyslu a obchodu. Změna šéfa ČEPS navazuje na nedávnou obměnu složení dozorčí rady.
