Mezi Kyjevem a Evropskou unií došlo k nečekanému diplomatickému jiskření. Evropská komise se otevřeně distancovala od ostré rétoriky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v souvislosti s blokováním miliardové pomoci adresoval maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi osobní narážky hraničící s výhrůžkou.
Evropská komise ve vzácném případě kritizovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za výroky namířené proti maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi. Kyjev a Budapešť se střetly kvůli blokování úvěrového balíčku Evropské unie ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), který má podpořit ukrajinský rozpočet v době války s Ruskem.
Tento typ vyjadřování je nepřijatelný
Spor se vyostřil poté, co Zelenskyj prohlásil, že by mohl ukrajinským vojákům sdělit adresu „určité osoby“, kteří „mu zavolají a budou s ním hovořit jazykem, kterému rozumí,“ napsal ukrajinský prezident. V Budapešti to bylo široce interpretováno jako narážka na maďarského premiéra Viktora Orbána.
Na páteční tiskové konferenci Komise v Bruselu řekl zástupce mluvčího Olof Gill, že Zelenského výroky překročily hranici. „Konkrétně v souvislosti s výroky prezidenta Zelenského jsme jako Evropská komise velmi jasně dali najevo, že tento typ vyjadřování je nepřijatelný. Nesmí docházet k vyhrožování členským státům EU,“ vysvětlil.
Vztahy mezi oběma vládami se zhoršily nejen kvůli úvěrovému balíčku, ale také kvůli přerušení dodávek ropy ropovodem Družba. Maďarsko tvrdí, že Ukrajina úmyslně zastavila tok ruské ropy, která zásobuje části střední Evropy. Kyjev ale oponuje, že infrastrukturu poškodil na začátku tohoto roku ruský dron.
Proti půjčce je i Česko a Slovensko
Evropská půjčka má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina ale musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci.
Na půjčku pro Ukrajinu si EU půjčí na finančních trzích a bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Poskytnutí půjčky pro Kyjev odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek.
Mohlo by vás zajímat
Proti půjčce Ukrajině na další dva roky se postavil také český premiér Andrej Babiš. Zdůraznil, že za ni český stát nechce ručit. Stejně se k ní postavilo také Slovensko a její premiér Robert Fico. „My jsme už před volbami říkali, že nebudeme posílat peníze na Ukrajinu, že potřebujeme peníze v Čechách,“ uvedl Babiš v prosinci po summitu.
