Současná bezpečnostní situace i nenadálá potřeba evakuace českých občanů z Blízkého východu otevřely debatu o připravenosti státu na krizové situace. Politici i bezpečnostní experti se shodují, že česká krizová legislativa a komunikační systémy nutně potřebují modernizaci.
Debatu o tom, že se stát musí lépe připravit na možné problémy a krize odstartovali v uplynulém týdnu senátoři. Přijali usnesení, v němž vyzvali vládu mimo jiné k tomu, aby nastavila jasný režim informování o možnostech návratu Čechů do vlasti nebo standardizovala postup pro přímé informování občanů prostřednictvím mobilních operátorů formou hromadných SMS zpráv nebo jiných krizových oznámení.
Kritika nedostatečné komunikace
Na slabiny krizové komunikace upozornila senátorka Hana Žáková (za STAN). Mluvila o zkušenostech z minulých krizí. A naznačila také, jak by stát mohl lépe využít už existující cesty k informování občanů v zahraničí. Jednoduchá zpráva s informací, že stát o situaci ví a pracuje na řešení, podle ní mohla výrazně snížit stres lidí v postižené oblasti.
Žáková dodala, že mobilní operátoři už v některých případech dokázali reagovat rychle. Navíc umí mobilní telefony Čechů v zasažených oblastech snadno lokalizovat.
Aktualizovat krizový zákon
Také podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měla být každá krize impulzem ke zlepšení pravidel a celkové připravenosti státu. „Pokud něco není nastavené dobře, musíme do budoucna udělat všechno proto, aby se to zlepšilo,“ řekla Vildumetzová Ekonomickému deníku. Současná situace ale podle ní ukazuje, že stát dlouhodobě odkládal potřebné změny krizové legislativy.
„Zákon o krizovém řízení měl předložit už Vít Rakušan (STAN). Za čtyři roky na ministerstvu vnitra ho nepředložil,“ upozornila Vildumetzová. Součástí plánovaných změn měly podle ní být také aktualizace typových plánů pro jednotlivé krizové situace, tedy postupů, které mají státní orgány v mimořádných situacích dodržovat.
Mohlo by vás zajímat
Rakušan potvrzuje: změny jsou potřeba
Bývalý ministr vnitra Rakušan připouští, že krizová legislativa by si změny zasloužila. Avšak tvrdí, že není vhodné spojovat novelu zákona přímo s aktuální krizí na Blízkém východě.
„Krizová legislativa je důležitá ve chvíli, kdy dochází k rozsáhlé mimořádné situaci přímo na našem území. Co se ale týče dopadů konfliktu na Blízkém východě, je především potřeba, aby dobře pracovaly zpravodajské služby a policie a měly pro svou práci odpovídající podmínky,“ zdůraznil Rakušan. Zároveň připomněl, že současná vláda právě těmto klíčovým institucím škrtá příjmy. Bezpečnostní informační službě rozpočet snižuje o více než 10 %, policii bere přes 470 milionů korun. „V současné situaci je to naprosto nepochopitelné,“ shrnul Rakušan.
Co se týče legislativních změn, vhodné by podle podle bývalého ministra bylo posílit například ochranu dodavatelských řetězců pro kritickou infrastrukturu nebo rozšířit pravomoci krajů při krizových stavech. V minulosti také navrhoval, aby se obecní policie stala součástí integrovaného záchranného systému.
O změny Rakušan usiloval už v minulém volebním období, avšak neuspěl s nimi zcela. „V minulém volebním období se nám podařilo prosadit částečnou novelizaci krizové legislativy, u dalších změn se nepodařilo najít shodu,“ podotkl.
Experti: změny ano, ale promyšleně
Že tuzemská krizová legislativa potřebuje změny, potvrzují i bezpečnostní experti. „Krizová legislativa určitě potřebuje novelizaci, či spíše i přijetí nových zákonů,“ uvedl profesor Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.
Změny by se ale podle něj neměly dělat jen pod vlivem jedné aktuální krize. „Je to věc, která by měla být důkladně připravena a měla by na ní existovat široká politická shoda, aby nedocházelo k tomu, že nová politická reprezentace ji bude měnit,“ pokračoval.
Mareš navrhuje začít novým ústavním zákonem o bezpečnosti, který by přesněji vymezil činnosti státu během jednotlivých mimořádných stavů. Na něj by pak mohly navazovat další předpisy, například krizový zákon, zákon o integrovaném záchranném systému nebo zákon o policii.
Doporučení Národního konventu
Na potřebu lepší krizové připravenosti ještě před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě upozornil také Národní konvent o EU. Jde o platformu, která prostřednictvím odborných debat propojuje zástupce vlády, samospráv, parlamentu i evropských institucí se zástupci odborné veřejnosti, neziskového sektoru a sociálními partnery. Podle jeho závěrů se bezpečnostní prostředí v Evropě v posledních letech výrazně proměnilo a situace, které byly dříve výjimečné, se stávají stále častějšími.
Vedle otevřených konfliktů musí státy počítat i s hybridními hrozbami, jako jsou dezinformační kampaně, kybernetické útoky nebo tlak na energetickou a dopravní infrastrukturu. Tyto faktory mohou v krizových situacích výrazně zhoršit chaos a snížit důvěru veřejnosti ve stát.
Národní konvent proto doporučil vládě nejen modernizaci legislativy, ale také pravidelná strategická cvičení politické reprezentace a lepší koordinaci mezi institucemi. Cílem je, aby stát dokázal zvládnout první dny krizové situace i v případě, že jeho kapacity budou omezené.
Krize jako test připravenosti
Současná situace tak podle politiků i expertů ukazuje, že Česko bude muset své krizové mechanismy postupně modernizovat – ať už jde o legislativu, komunikaci s občany nebo praktickou připravenost státních institucí.
Senát očekává, že vláda do konce června předloží informace o tom, jak chce doporučení komory zapracovat do praxe. Podle Vildumetzové a Mareše už ministerstvo vnitra na zlepšení dokonce pracuje. Oficiálně o nich ale zatím mlčí. Nereagovalo ani na přímý dotaz Ekonomického deníku, který se týkal senátory požadovaných změn v krizovém zákoně.
Mareš v souvislosti s tím vyzývá k opatrnosti, ale i otevřenosti. „Krizový zákon by měl být připraven po zodpovědné odborné debatě a jeho výsledná podoba by se neměla stát kolekcí poslaneckých a senátorských mediálně vděčných ‚špeků‘ a ‚přílepků‘,“ zdůrazňuje expert. Za důležité pokládá především to, aby zákon vytvořil dlouhodobě stabilní prostředí pro řešení krizí.
