Evropské země se snaží maximálně vytěžit energii větru k výrobě elektřiny. Například třímilionová Litva jen loni spustila do provozu nové větrné elektrárny o výkonu 759 megawattů. Ve Finsku přibylo 1023 megawattů, v Polsku 800. Přírůstek v Česku byl oproti tomu zcela zanedbatelný.
Jak ve své analýze uvedla oborová asociace Wind Europe, v Česku loni přibylo jen 13 megawattů nového výkonu větrných elektráren. To je stejně jako v maličkém Lucembursku. Minulá vláda chtěla výstavbu větrníků odblokovat, mimo jiné s pomocí akceleračních zón. Po nástupu koaliční vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) to ale vypadá, že z těchto plánů moc nezůstane.
Sedm nových větrníků za rok
Jak informoval Ekonomický deník v lednu, podle údajů v databázi ERÚ loni zahájilo ve čtyřech lokalitách provoz sedm větrných elektráren. Jejich celkový výkon dosahuje 17,7 MW. Vlastník rozvodné sítě ČEZ Distribuce uvádí nižší číslo; jednu z nich totiž připojil už v předchozím roce. Ze stejného, nižšího čísla zřejmě vychází také Wind Europe.
Zatím v Česku vyrůstají projekty připravené před více než deseti lety. Výsledkem jsou poměrně málo výkonné větrníky o výkonu 2 až 2,5 MW. Zaregistrovalo to ve své zprávě i zmíněné sdružení, které uvádí, že průměrný výkonu nově instalované větrné turbíny v Evropě dosahuje 5,2 MW. „Česko a Moldavsko byly jediné země, které instalovaly pozemní větrné turbíny s průměrným výkonem do tří megawattů,“ dodává Wind Europe.
Čím vyšší, tím víc vyrobí
Tady platí jednoduchá rovnice. Čím vyšší je výška a výkon větrné elektrárny, tím víc elektřiny vyrobí. Moderní větrníky dokážou využít svou instalovanou kapacitu na 25 až 40 procent, v případě větrných parků na moři se jedná o hodnoty kolem 50 procent. Pro srovnání: staré větrníky, které první nadšenci budovali před více než dvaceti lety, vykazovaly využití kapacity ze zhruba 10 procent.
Celkem tak byly v Česku koncem loňského roku v provozu větrné elektrárny o výkonu 372 megawattů. Ve srovnatelných evropských zemích je to mnohonásobně více. Také podíl větrných elektráren na celkové výrobě elektřiny v České republice v rozsahu 0,8 procenta patří k nejslabším výsledkům v Evropě. Nižší podíl ze zemí EU vykazuje pouze Slovensko, Slovinsko a Malta.
Mohlo by vás zajímat
Na opačném konci žebříčku nalezneme Dánsko, které díky větrné energii loni dle údajů webu Electricity Maps vyrobilo 58 procent elektrické energie. Následují Irsko a Litva se zhruba 40procentním podílem na celkové výrobě. Mezi velkými státy EU vede Německo, které loni z energie větru vyrobilo přes 30 procent celkového množství elektřiny.
Pod palbou z vládních lavic
Koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS) byla rozvoji větrné energetiky vstřícná. Aktivační nařízení vlády z roku 2024 počítal s podporou nového výkonu v rozsahu až 1000 megawattů. Ministerstvo průmyslu a obchodu s různou úspěšností vypsalo několik aukcí, ve kterých investoři soutěžili o výši podpory. Zájem o stavbu větrných parků v Česku projevuje ČEZ, EPH, SUAS Group, RenoEnergie, ADI, Micronix a řada dalších domácích i zahraničních investorů.
Za nové vlády nastal obrat v neprospěch větrné energetiky. Vše odstartovalo výrokem tehdy pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé sobě), že odmítá zavedení akceleračních zón. Jejich účelem je nabídnout investorům do zelené energetiky rychlejší schvalování nových projektů. „Větrníky nepodporujeme. Když někdo postaví větrník vysoký 250 metrů, je to ničení naší krajiny,“ řekl pak premiér Andrej Babiš začátkem února.
Opatrnější slova volí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „Akcelerační zóny byly nešťastně připraveny. Uznávají to i sami investoři do větrných elektráren. Akcelerační zóny byly naprosto necitlivě vybrány jenom proto, aby minulá vláda splnila milník Národního plánu obnovy. Hledáme řešení, abychom nepřišli o peníze a zároveň aby větrné elektrárny byly v dostatečné vzdálenosti od obcí,“ řekl Karel Havlíček před měsícem.
Zájem roste, odpor také
Lidé z oboru zelené energetiky upozorňují na rostoucí aktivitu dezinformátorů, kteří šíří bludy o větrných elektrárnách. V posledních měsících se takto nejvíce projevuje slovenský aktivista Daniel Máčovský a jeho web Za pravdu o veterných parkoch. Tento podezřelý spolek je mimořádně aktivní i v Česku a snaží se s pomocí šíření manipulativních informací zmařit chystané projekty na stavbu větrných elektráren. Na vlnu odporu proti větrníkům naskakují také samozvaní „experti“ na energetiku z domácího prostředí.
Jak Ekonomický deník informoval před týdnem, stavební povolení získaly za poslední rok čtyři záměry na stavbu větrných elektráren. Nedávno k nim přibyl pátý – dva čtyřmegawattové větrníky u Partutovic na Přerovsku. Jedná se však o menší projekty, zahrnující vždy dvě nebo tři větrné turbíny v jedné lokalitě. Větší záměry, které by lépe využily potenciálu větrné energie v Česku (jako třeba záměr Skupiny ČEZ poblíž Ralska), zatím neprošly přes všechny stupně povolovacích řízení.
