Něco takového tu nebylo od léta roku 2022, kdy vrcholila energetická krize. Cena zemního plynu pro příští měsíc na trhu od pátečního závěru podražila o 96 procent na bezmála 63 eur za megawatthodinu. Dopolední maximum dosahovalo až 65 eur. Je čas položit si otázku: Kdy a jak se tento růst promítne do cen plynu pro české zákazníky?
Pro představu: Domácnosti s vyšší spotřebou, tedy s vytápěním na zemní plyn, platí svým dodavatelům nejčastěji 1290 až 1340 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Jedná se o čistě komoditní cenu bez distribuce a bez daně z přidané hodnoty. Pokud mají fixaci na delší období, cena bývá ještě nižší. Tady zatím není ke zdražení důvod.
Zatím to vypadá na omezení výhodných nabídek
Současná cena na nizozemské energetické burze TTF, která je hlavním cenotvorným místem pro středoevropský trh, totiž v přepočtu odpovídá 1336 korunám za MWh. Po připočtení nákladů na přepravu plynu do Česka, podzemní zásobníky a marže dodavatele částka naroste, ale zatím se příliš neliší od koncových cen. Spíše než plošné zdražení tak lze v nejbližších týdnech očekávat omezení výhodných nabídek plynu s víceletou cenovou fixací.
Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko považuje za zásadní, že delší kontrakty reagují na cenovou paniku výrazně mírněji. Například plyn s dodáním v příštím roce zdražil mírněji na 32,80 eura (797 korun) za MWh. „To je důležité z pohledu tuzemských obchodníků s energiemi, kteří nakupují plyn pro své zákazníky takzvaně na dlouho. Proto by se zdražení plynu nemělo propsat do ceníků pro spotřebitele,“ zmínil Rusinko.
Velcí odběratelé plynu si připlatí
Problémy mohou nastat v případě, že v pondělí oznámený výpadek dodávek katarského plynu bude dlouhodobějšího charakteru. Jak Ekonomický deník informoval včera, výpadek souvisí s útokem íránských dronů na těžební zařízení v lokalitách Ras Laffan a Mesaieed. Druhým problémem je zablokování Hormuzského průlivu ze strany Íránců. Katar totiž vyváží plyn na lodích ve zkapalněné podobě (LNG). Na globálním trhu s LNG má zhruba dvacetiprocentní podíl.
Bezprostřední dopad nastane v případě cen plynu pro velké a střední odběratele, kde je cena více svázána s aktuální situací na energetických burzách. Podle informací na webu Českomoravské komoditní burzy Kladno bylo v únoru možné nakoupit zde plyn po 720 korunách za MWh. V příštích měsících to prakticky jistě bude více. To se promítne i do nákladů veřejného sektoru, který často nakupuje energie s využitím aukce na kladenské či pražské energetické burze.
Mohlo by vás zajímat
Čerpací stanice zatím nezdražily
Rostou také ceny ropy, od pátečního závěru surovina typu Brent podražila o 11 procent na 81,25 dolaru za barel. Také zde je důvod zřejmý. Kvůli válce v Perském zálivu je v ohrožení export ropy a ropných produktů v objemu až 20 milionů barelů denně. Vedle íránských hrozeb zde činí potíže také skokové zdražení pojištění tankerů. „Dlouhodobá blokáda Hormuzu by dle nás s vysokou pravděpodobností vedla k růstu ceny ropy nad 100 dolarů za barel,“ doplnil ekonom Rusinko.
Ze tří teoretických scénářů, tedy optimistického, základního a pesimistického, se podle odhadu investičního stratéga finanční skupiny Conseq Michala Stupavského na 60 procent naplní ten základní. Tedy zablokování Hormuzského průlivu po delší dobu. „Realizace tohoto scénáře by podle mého názoru mohla znamenat cenu ropy na úrovni kolem 100 dolarů za barel, což by pro světovou ekonomiku představovalo výrazný negativní stagflační (stagnace ekonomiky plus růst inflace – pozn. red.) rok“, očekává Stupavský.
Válka na Blízkém východě se zatím do cen u čerpacích stanic v Česku nepropsala. Podle cenových srovnávačů webu mbenzin.cz a portálu Google se u velkých řetězců dál prodává benzin i nafta nejčastěji za 34,50 až 36,90 koruny za litr. Nízkonákladová síť Tank Ono od konce února drží cenu benzinu na 31,90 koruny za litr, naftu však v úterý zdražila o 2 koruny.
