Íránské zpravodajské aktivity představují v evropském prostoru dlouhodobý bezpečnostní fenomén. Írán, který aktuálně čelí útoku USA a Izraele, aktivně využívá špionážní sítě a kybernetické operace ke sledování disidentů a ovlivňování politiky na Blízkém východě. Ale také k získávání technologií, které pak tato země využívá ve vojenských programech, jak konstatují zprávy evropských tajných služeb.
V České republice má podle dat ministerstva vnitra dočasný nebo trvalý pobyt přibližně 1500 Íránců. Velká část z nich s napětím sleduje vývoj útoku Spojených států amerických a Izraele, který vedl ke smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího. O některé z nich se mohly zajímat íránské tajné služby. Obzvláště o představitele opozice.
Podle bezpečnostních analýz a výročních zpráv evropských zpravodajských služeb využívá íránský režim k prosazování svých cílů různé metody, od sledování opozice až po získávání technických poznatků.
V posledním období se v Evropě dokonce potvrdil trend zapojování kriminálních struktur do operací řízených Teheránem.
Mohlo by vás zajímat
Využívání kriminálních živlů
V evropských zemích, jako jsou Německo, Francie nebo Švédsko, využívá íránský režim k provádění násilných akcí místní kriminální sítě. Tato spolupráce slouží k útokům proti osobám, které Írán označuje za své odpůrce.
Podle vyšetřovatelů se tyto aktivity v minulosti týkaly například sledování židovských objektů v Berlíně a Mnichově nebo útoků na disidenty. Do těchto operací se po světě zapojily i organizované skupiny. Írán ke svým operacím využil například i členy motorkářských gangů.
Teherán používá tyto skupiny jako zástupné síly (proxies), aby zamaskoval své operace a vyhnul se přímé odpovědnosti.
Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) z roku 2024 situaci v Evropě negativně ovlivňovala spolupráce íránského režimu s kriminálními sítěmi za účelem provádění násilných útoků proti „nepřátelům režimu“. Na politiku Íránu měly tehdy vliv konflikty na Středním východě. Zmiňuje se úmrtí představitelů hnutí Hamás a Hizballáh i pád režimu syrského diktátora Bašára Asada.
„V České republice si však komunity z těchto oblastí zachovávají umírněný charakter a tyto události jejich situaci nezměnily. Situaci v Evropě negativně ovlivňovala spolupráce íránského režimu s místními kriminálními sítěmi za účelem provádění násilných útoků proti zdejším ‚nepřátelům režimu‘. Žádná z výše uvedených událostí se však výrazně nepropsala do situace v íránské, libanonské či syrské komunitě v Česku a nezměnila jejich dosavadní umírněný charakter,“ napsala BIS.
Mapování cílů pro případný útok
Zpravodajské aktivity Íránu představovaly podle výroční zprávy BIS z roku 2021 pro Evropu dlouhodobou bezpečnostní hrozbu, a to včetně České republiky. „Íránští zpravodajci působí na různých pozicích íránského státního a soukromého sektoru a zaměřují se zejména na íránské opoziční entity, mapování cílů pro případný útok a obcházení platných sankčních režimů. Íránské zpravodajské aktivity lze pozorovat i na území České republiky, ale jejich charakter nebyl doposud zásadní,“ konstatovala v tomto roce tajná služba.
Kontrarozvědka věnovala pozornost také jedincům v libanonské komunitě, kteří by mohli udržovat vazby na teroristické hnutí Hizballáh, „využívající evropské státy zejména jako zdroj financí.“ „Aktivity libanonské komunity byly významně omezeny opatřeními proti pandemii covid-19 a nepředstavovaly ohrožení zájmů České republiky,“ podotkla BIS.
Snaha o získávání poznatků na technických univerzitách
Podle výroční zprávy BIS za předchozí rok 2020 se Írán snažil získávat informace z vědy a výzkumu, například i na odborných konferencích. Jako tradičně se íránští špióni soustředili také na představitele opozice.
„V posledních letech lze, po desetiletích útlumu, pozorovat opětovný nárůst aktivit obecně progresivní názorové opozice duchovního režimu. Těmito aktivitami Íránu může být v České republice dotčeno působení perské redakce Rádia Fardá v rámci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které Írán vnímá jako opoziční entitu. BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ napsala tehdy civilní kontrarozvědka.
Írán podle BIS také projevoval snahu získávat „proliferačně využitelné poznatky“ na českých vědeckých pracovištích a univerzitách zejména s technickým zaměřením či na konferencích se zahraniční účastí. Proliferace zbraní je proces šíření konvenčních zbraní i těch hromadného ničení mezi státy nebo nestátními aktéry.
„Snaha získávat proliferačně využitelné poznatky je součástí takzvaného nehmotného přenosu technologií a poskytování takzvané technické pomoci, která zahrnuje i předávání poznatků a znalostí jak ve vědě a výzkumu, tak v podnikatelské sféře. Proliferační rizika související s problematikou tzv. nehmotného přenosu technologií je možné zmírňovat i kontinuálním zvyšováním povědomí o jejich existenci,“ uzavřela kontrarozvědka.
