Válečný konflikt v Perském zálivu táhne nahoru ceny paliv a energií. Ropa v reakci na americké a izraelské útoky na Írán a odvetné útoky Íránců na arabské monarchie v Perském zálivu zdražila o šest procent. Ještě výraznější růst nastal u zemního plynu.
Na hlavním obchodním bodu v Evropě, kterým je nizozemská burza TTF, zdražil plyn s dodáním v dubnu až o 53 procent na 48,85 eura za megawatthodinu. Růst nastal ve dvou vlnách – hned po otevření trhu a okolo poledne. Kontrakt na letní měsíce, který má zásadní vliv na cenu plynu dokupovaného do zásobníků, zdražil o 43 procent na 44,80 eura za MWh.
Ta válka nepotrvá dlouho
Druhá vlna růstu ceny nejspíš souvisí s oznámením katarské společnosti QatarEnergy, že dočasně pozastaví těžbu zemního plynu. Má k tomu dva vážné důvody. Tím prvním je zásah těžebních zařízení v lokalitách Ras Laffan a Mesaieed íránskými drony. Druhým pak zablokování Hormuzského průlivu ze strany Íránců. Katar totiž vyváží plyn na lodích ve zkapalněné podobě.
Zatím se však zdá, že trhy neočekávají, že se konflikt v Perském zálivu protáhne podobně jako rusko-ukrajinská válka. Plyn s dodáním v příštím roce na burze TTF zdražil o 12 procent a drží se okolo hranice 30 eur za MWh. Dopad na burzovní cenu plynu pro rok 2028 je v podstatě nulový.
Konflikt s Íránem zablokoval dodávky z Kataru, což je třetí největší vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě se zhruba 20procentním podílem na globálním trhu. Více než čtyři pětiny jeho exportů míří do Asie, do zemí Evropské unie směřuje jen zhruba 10 procent, zmínil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Obavy však vyvolává také nízký stav zásob plynu v Evropě po chladné zimě.
Ropa zdražuje méně než plyn
Mírnější růst ceny nastal na trhu s ropou. Severomořská ropa typu Brent od pátečního závěru do pondělních 13:45 hodin zdražila o šest procent na 77,50 dolaru za barel. Žádné drama se zatím nekoná, podobné výkyvy se v minulém roce odehrály několikrát. Situaci lze těžko srovnávat s vývojem, který nastal po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Tehdy ropa Brent zdražila až na 110 dolarů za barel.
„Vzhledem k rozsahu válečného konfliktu na Blízkém východě jde o poměrně umírněnou reakci. Ta je dána jednak předchozím růstem cen ropy, který toto riziko zčásti oceňoval, a jednak tím, že ropný trh zatím zjevně nepočítá s nejhorším scénářem, tedy s dlouhodobým fyzickým narušením dodávek,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance Rusinko.
Mohlo by vás zajímat
Podle odhadu společnosti Finlord to zatím vypadá na zvýšení ceny benzinu v první polovině března o více než 1 korunu za litr. V případě nafty může být zdražení i o více než 1,50 koruny na litr. „Ale kdyby se podařilo rychle otevřít Hormuzský průliv, zdražení tak dramatické nebude. Naopak, pokud by byl zablokovaný i příští týden, tak zdražení paliv do 20. března o 3 koruny za litr oproti současné úrovni nelze vyloučit,“ uvedl Finlord na síti X.
Ucpaný Hormuzský průliv
Pro další vývoj bude klíčové, jak velká část produkce ropy na Blízkém východě zůstane zablokována a jak dlouho tento výpadek potrvá. „Zcela zásadní je v tomto ohledu provoz v Hormuzském průlivu, který se nyní poprvé v moderní historii fakticky zastavil. Nejde přitom primárně o důsledek přímých íránských útoků, ale spíš o preventivní omezení kvůli skokovému zdražení pojištění tankerů,“ doplnil Dominik Rusinko.
Hormuzský průliv se nachází mezi Íránem a severním výběžkem Ománu, spojuje Perský záliv s Arabským mořem. V nejužším bodě má šířku 54 kilometrů. Jak Ekonomický deník napsal loni v červnu, tímto průlivem tankery převážejí 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně. Pro srovnání: Celosvětová spotřeba ropy se pohybuje okolo 102 milionů barelů za den.
Podle analýzy amerického Úřadu pro informace z energetiky (US EIA) jsou na dodávkách paliv z Perského zálivu závislé hlavně asijské státy. V minulých letech směřovalo touto cestou 84 procent tankerů naložených ropou a 83 procent lodí se zkapalněným zemním plynem na asijské trhy. Konkrétně hlavně do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Tyto země by tedy zastavení lodní dopravy v průlivu postihlo nejvíce.
Temný scénář: Ropa za 100 dolarů
Co se týká producentských zemí, v ohrožení jsou hlavně dodávky ropy a LNG z Iráku, Kuvajtu a Kataru. Saúdská Arábie už v roce 1982 zprovoznila ropovod do přístavu Yanbu na břehu Rudého moře. Právě touto cestou dodává Saúdská Arábie ropu a produkty na evropské trhy. Také Spojené arabské emiráty mají k dispozici ropovod, který snižuje závislost na Hormuzském průlivu. Potrubí s kapacitou 1,8 milionu barelů denně spojuje ropná pole v emirátu Abú Dhabí s přístavem ve městě Fudžajra (Fujairah) u Arabského moře.
Delší uzavření Hormuzského průlivu by přitom podle hlavního ekonoma Jana Bureše mohlo vést k výraznému cenovému šoku. Tedy k nárůstu cen ropy o desítky procent nad hranici 100 dolarů za barel. „Globální ekonomika by dostala další výrazný stagflační šok – třetí po pandemii COVID a ruské invazi na Ukrajinu. Ten by tlačil vzhůru inflaci, dolů hospodářský výkon a současně centrálním bankám znemožňoval snižovat úrokové sazby,“ varuje Jan Bureš.
