Šéfka Evropské rady pro výzkum Maria Leptinová prohlásila, že Evropa si nemůže dovolit odmítat vynikající projekty jen kvůli nedostatku peněz. Asijská konkurence – především Čína – se totiž Unii vzdaluje. Zástupci průmyslu navíc kritizují ochromující byrokracii a nekonečně dlouhé inovační cykly.
Do centra pozornosti se během čtvrtečního jednání výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dostala budoucnost evropského výzkumu.
Hlavní debata se vedla o programu Horizont Evropa, který v současnosti podporuje evropské vědecké projekty a inovace. Podporuje univerzity, výzkumné ústavy, společnosti a přeshraniční partnerství napříč členskými státy.
Investice a globální konkurence
Evropský výzkumný systém je sice silný, ale je jeho organizace a financování dostatečně efektivní? Současný fond řídí Evropská rada pro výzkum (ERC), všeobecně považovaná za jeden z nejúspěšnějších nástrojů financování Unie.
Prezidentka Evropské výzkumné rady Maria Leptinová hovořila na výboru o rozsahu vědecké podpory a evropských ambicích. Návrh víceletého rozpočtu Komise pro roky 2028 až 2034 sice vnímá jako pokrok, který ale nemusí stačit.
„Návrh Komise zahrnuje podstatné navýšení prostředků pro ERC. To je důležité. Signalizuje, že výzkum a inovace se berou vážně. Musím však jasně říci, že to, co je na stole, je nutné vnímat jako minimum, nikoli jako konečný cíl,“ zdůraznila.
Mohlo by vás zajímat
Leptinové chybí dostatek dlouhodobých investic. Rada dostává stále více návrhů „vynikající kvality“. Ne všechny ale může finančně podpořit. „Jsou to mezinárodně konkurenceschopné nápady, které si prostě nemůžeme dovolit,“ postěžovala si. To může mít negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy.
Musíme kopírovat od Číny
Německá uznávaná bioložka a imunoložka Leptinová také odmítla myšlenku, že Čína primárně napodobuje evropské inovace. „To mohla být pravda před 15 nebo 20 lety, ale dnes už to tak není. Nekopírují od nás. My musíme kopírovat od nich,“ namítla.
Miriam Storimová, vedoucí strategie a technologických vztahů ve společnosti Siemens, přesunula pozornost k rychlosti zavádění evropských inovací. Evropa musí dělat víc, aby se výsledky výzkumu promítly do komerční sféry.
„Zaměřte se na přijetí v průmyslu. Něco vynalézáme a pak dáváme evropské inovace jen k jednacímu stolu,“ uvedla. Kritizovala příliš dlouhé inovační cykly. „Mezi žádostí a následným udělením grantu uplyne příliš mnoho dní. Něco testujeme, vytvoříme prototyp, učíme se, měníme. Takhle nyní probíhají inovace,“ vysvětlila.
Pomalé tempo inovací
V oborech, jako jsou digitální technologie a umělá inteligence, podkopává pomalá administrace podpory evropskou konkurenceschopnost. Kritizovala také přílišnou roztříštěnost financování evropské vědy.
Profesor Manuel Heitor, bývalý portugalský ministr pro vědu, zdůraznil nutnost koordinace financování vědeckých projektů na národní, regionální i evropské úrovni. Na druhou stranu se během diskuze objevily obavy, že společenské a humanitní vědy budou odsunuty na druhou kolej. To Leptinová odmítla s tím, že systém chrání rozmanitost podpory projektů.
