Tři velké energetické zdroje získaly povolení k stavbě během jediného týdne. Dopravní a energetický stavební úřad povolil větrníky na Znojemsku, solární park s bateriovým úložištěm na Ostravsku i spalovnu odpadu v Chomutově. Znamená to, že se povolování staveb v Česku zrychluje?
Za povolenými projekty stojí menší hráči na energetickém trhu. Avšak v případě větrného parku se angažuje holding EPH. Jedná se o první známé zapojení skupiny EPH do stavby větrných elektráren v Česku po více než desetileté přestávce.
Žadatelem o stavební povolení pro tři větrné elektrárny u Blížkovic na Znojemsku je firma z energetické skupiny Active Development Investments (ADI). Její vlastnický podíl v projektové firmě ADI VTE Blížkovice je zastaven právě u holdingu EPH oproti úvěru do výše až 500 milionů korun.
Na Znojemsku i na Chebsku
Každá ze tří schválených větrných elektráren bude mít instalovaný výkon 7,2 megawattu, výšku věže po strojovnu 140 metrů a průměr rotoru 170 metrů. Větrníky mají být hotové do konce roku 2027, jedná se o dočasnou stavbu na dobu 30 let. Na rozdíl od jiných podobných záměrů nevyvolal tento projekt silný odpor v regionu; i proto prošel povolovacím řízením poměrně rychle a hladce.
Prakticky stejný projekt získal povolení od DESÚ v závěru loňského roku. Žádost podala společnost ADI Wind Energy a opět se jednalo o tři větrníky, každý o výkonu 7,2 MW. Také jejich výška bude shodná. Jediný rozdíl je v tom, že tento záměr se nachází na opačném konci republiky, a sice u obce Luby na Chebsku.
Mohlo by vás zajímat
Zápletka s aktivisty
Se svým projektem uspěla také firma Green Energy Park, která v říjnu požádala DESÚ o schválení stavby fotovoltaické elektrárny o výkonu 15,2 megawattu. Doplní ji bateriové úložiště energie o výkonu 15,5 megawattu a datové centrum se spotřebou 2 MW. Zařízení by mělo po dokončení sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy.
Solární park vyroste v katastru obcí Staříč, Paskov a Žabeň poblíž Frýdku-Místku. Povolení projektu zbrzdil odpor spolku Pro budoucnost, pro život, který si stěžoval na „systémovou podjatost“ úředníků a orgánů Moravskoslezského kraje. Tvrdil také, že nevhodné nakládání s hlušinou povede k zakonzervování, nikoli k odstranění ekologického rizika. Stavební řízení se tudíž protáhlo a trvalo čtyři a půl měsíce.
Chomutovské ZEVO
Do třetice získalo stavební povolení také jedno zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). Jedná se o záměr společnosti Acterm, umístěný v průmyslové zóně v Chomutově. Cílem investora je nahradit starou uhelnou teplárnu zdrojem, který má spalovat až 60 tisíc tun vytříděného komunálního odpadu za rok. Jako startovací a stabilizační palivo má sloužit zemní plyn. Stavebnímu povolení předcházelo získání Jednotného environmentálního stanoviska od Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Jedná se v pořadí už o třetí záměr o energetické využití odpadů na území Ústeckého kraje. Část odpadu včetně plastů a starých pneumatik spaluje cementárna Lafarge Cement v Čížkovicích u Lovosic. Komunální odpad bude spalovat také ZEVO s kapacitou 150 tisíc tun odpadu ročně v Komořanech u Mostu. Jedná se o záměr společnosti United Energy ze skupiny EP Group, který se nachází v pokročilé fázi výstavby.
