Více transparentní a centralizovaná. Nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth představil plány proměny státní organizace. U investic se chce řídit i tím, jaké priority u staveb mají dopravci. „Potřebujeme co nejrychleji vrátit zpátky důvěru ve Správu železnic,“ uvedl.
Podle Tótha má být Správa železnic vnitřně efektivnější, štíhlejší a navenek více transparentní. Některé agendy by měly být centralizované. Jde například o soutěžení zakázek nebo organizaci řízení provozu na tratích.
Plány na omezení konsorcií
V současnosti podle nového šéfa Správa železnic vypisuje příliš rozsáhlé soutěže. Aby firmy pokryly všechny poptávané práce, tvoří konsorcia, místo aby soutěžily proti sobě. Za problém považuje Tóth také požadavky na národní certifikáty u komponent, které jsou běžně schválené v Evropě.
V investicích se bude pozornost Správy železnic v krátkodobém horizontu soustředit zejména na modernizaci a rekonstrukce stávající infrastruktury, v dlouhodobém na nová spojení. Správa železnic také podle Tótha seřadí investice podle priorit dopravců. Jedná proto s představiteli firem osobní i nákladní dopravy, kteří sestavili seznam pro ně důležitých staveb.
„Peněz na rozvoj infrastruktury nebude tolik, jako bylo naprojektováno, a budeme muset šetřit,“ řekl. Podle vládou schváleného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury má Správa železnic hospodařit s částkou 72,2 miliardy korun. Rozpočet musí ještě schválit poslanci.
Priority státní organizace
Podle Tótha chce státní organizace příští rok usilovat o rozpočet na podobné úrovni jako letos. Na základě připravovaných projektů přitom mířila k rozpočtům na příští roky ve výši 100 a více miliard korun.
Rozpočet Správy železnic zmiňoval v úterý na jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Přibližně 20 miliard korun jde na údržbu tratí, stovky milionů na rekonstrukce nádražních budov a tři čtvrtě miliardy korun na zvýšení bezpečnosti železničních přejezdů. Zároveň pokračuje elektrizace dalších tratí, která znamená rychlejší, tišší a spolehlivější dopravu,“ uvedl ministr.
Mohlo by vás zajímat
Na jaře by podle Bednárika měla začít stavba patnáctikilometrového úseku železnice z pražské Ruzyně do Kladna. Jde podle něj o nejdelší etapu projektu Praha – Letiště – Kladno. Trať povede z velké části v nové stopě, bude elektrifikovaná, vlaky na ní pojedou podle Bednárika rychlostí až 145 kilometrů za hodinu.
„Chceme zahájit modernizaci úseku z Plzně přes Nýřany do Chotěšova a připravujeme dlouho odkládanou přestavbu železničního uzlu Ostrava,“ uvedl mimo jiné šéf resortu dopravy.
Nad vysokorychlostní železnicí je otazník?
Do budoucna zůstávají zásadní otázkou vysokorychlostní tratě a jejich financování. Síť plánovaná do roku 2050 je podle Tótha velmi ambiciózní, proto chce s ministerstvem dopravy vést detailní debaty. Za prioritní považuje Krušnohorský tunel, spojení mezi Prahou a Světlou nad Sázavou a projekty na Moravě, které mají vzniknout spoluprací veřejného a soukromého sektoru jako PPP projekty.
„Tohle jsou nosné části vysokorychlostních tratí, které smysl dávají, ale záleží na finančních možnostech státu. Napneme maximum sil k tomu, abychom získali co největší kofinancování,“ dodal Tóth.
Podle Bednárika se celková cena výstavby rychlých spojení v České republice pohybuje kolem 1,1 bilionu korun. „K tomu je nutné připočítat další desítky miliard korun na pořízení samotných vlaků, které v konečném důsledku rovněž nese stát prostřednictvím objednávky dálkové dopravy,“ uvedl v úterý před poslanci. Už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, že priorita je napojení na německou vysokorychlostní síť.
ČD Cargo i České dráhy
Tóth byl jmenován do čela Správy železnic na konci ledna. Od 1. února je pověřený řízením firmy, od 1. května bude statutárním zástupcem společnosti. Dříve působil v Českých drahách, od roku 2018 byl výkonným ředitelem ČD Cargo a v prosinci 2020 se stal předsedou představenstva firmy. Ve funkci šéfa ČD Cargo skončil loni na konci října.
Jeho předchůdce, Jiří Svoboda, byl loni v prosinci odvolán z funkce v souvislosti s policejním prověřováním zakázek Správy železnic, při kterém policie podle médií v domě Svobody našla 80 milionů korun. Podle Svobody peníze pocházely z celoživotních úspor jeho rodiny.
