Evropské zemědělství se ocitá na hraně. Musí se vyrovnat s ambiciózními klimatickými cíli a zároveň s tvrdou ekonomickou realitou v době, kdy emise z chovu hospodářských zvířat strmě rostou. Náměstek ředitele Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) Thanawat Tiensin v Evropském parlamentu důrazně varoval, že nárůst regulace může vést k úplnému zániku odvětví v mnoha částech Evropy.
„Stále více mě znepokojuje nesoulad mezi cíli udržitelnosti a ekonomickou realitou chovatelů hospodářských zvířat,“ prohlásil náměstek generálního ředitele FAO Thanawat Tiensin. Přílišná regulace může podle něj až znemožnit zemědělskou činnost. Prohlásil to na zasedání Výboru pro zemědělství a rozvoje venkova (AGRI) Evropského parlamentu.
Poptávka po mase poroste
Varování přichází v době, kdy odhady tvrdí, že uhlíkové emise související s chovem hospodářských zvířat vzrostou do roku 2050 z 6,2 až na 9 milionů tun ekvivalentu CO₂ ročně. Projekce FAO počítá s tím, že bude růst globální poptávka po mase. Proto se uvažuje o tom, že bude nutné přijmout další opatření na omezení produkce skleníkových plynů.
Evropští poslanci se obávají, že klesající produkci živočišné výroby v evropském bloku nahradí dovozy masa z jiných regionů světa. Například z Jižní Ameriky v souvislosti s uzavřením obchodní dohody se zeměmi Mercosur. Zemědělci mimo EU totiž mají více manévrovacího prostoru, pokud jde o plnění klimatických pravidel.
Úpadek evropského venkova
Rozšíření regulace pro evropské farmáře může ale přispět k úpadku zemědělských regionů, které mají tradičně velké chovy hospodářských zvířat. Zástupci Komise na zasedání výboru potvrdili, že bruselská exekutiva připravuje v rámci reformy společné zemědělské politiky (SZP) nová pravidla pro udržitelnou zemědělskou produkci. A také strategii pro chov hospodářských zvířat.
V současné době směřuje 32 procent objemu finančních prostředků SZP na dobrovolná opatření související s cíli politiky v oblasti klimatu a životního prostředí.
Jak snížit emise metanu?
Velkou výzvou ale zůstává snižování produkce metanu, který má z hlediska oteplování atmosféry až 80krát silnější účinky než oxid uhličitý. K poklesu metanu v živočišné výrobě má přispět například používání doplňkových látek v krmivech.
Tiensin uvedl, že v rámci FAO vzniká také plán pro udržitelnou transformaci živočišné výroby. Přítomným připomenul, že „nemůžeme jíst trávu ani umělou inteligenci“. „Potřebujeme potraviny a potřebujeme zemědělce, kteří je produkují,“ zdůraznil.
Tvůrci evropské klimatické politiky nyní uvažují o tom, jak může Unie dosáhnout svých emisních cílů pro rok 2040, aniž by ohrozila potravinovou bezpečnost nebo ekonomickou udržitelnost zemědělského hospodaření. Reforma živočišné výroby bude zkouškou politických a praktických limitů zelené revoluce v zemědělství.
