Vztahy mezi bývalou ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou stále klesají až do nejnižších pater. Jádrem posledního sporu se staly podzvukové bitevníky L-159 a jejich možná dodávka napadené Ukrajině. Zatímco armádní velení tvrdí, že stroje mohlo postrádat a na Ukrajinu mohly doputovat, Černochová mluví o zmatených dokumentech, nekonzistentních názorech a alibismu vojáků, kteří podle ní v klíčových materiálech o žádných stíhačkách pro Kyjev původně vůbec neinformovali.
Ukrajina přitom velmi stojí o to, aby do své výzbroje české bojové letouny L-159 získala. Mimo jiné proto, že mohou být účinné v boji proti ruským dronům Šáhed, jak v rozhovoru se serverem Jevropejska pravda řekl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Letadla, která v seznamech „neexistovala“
Ministryně obrany Jana Černochová vnesla do celého příběhu světlo zveřejněním konkrétních dat a časové osy na síti X.
V červnu 2025 sice podle Černochové obdržela Česká republika žádost od ukrajinského náměstka ministra obrany Oleksandra Kozenka o nejméně 12 strojů, ale realita v českých skladech vypadala jinak. Černochová proto podle svého vyjádření požádala generála Řehku o ucelený seznam vojenského materiálu, který lze na Ukrajinu poslat do konce roku 2025, tedy do konce mandátu Fialovy vlády.
V seznamu, který obdržela na konci července v režimu důvěrné, nefigurovala jediná stíhačka L-159, napsala Černochová. „Ani ťuk! Na základě tohoto dokumentu přitom vláda schvalovala poslední balík pomoci s ujištěním od vojáků, že toto je už opravdu poslední vojenský materiál, který lze z armádních zásob uvolnit,“ stojí na sociální síti. Černochová zdůrazňuje, že armáda má všechny L-159 na takzvaných „živých tabulkách“ a jsou pro ni potřebné, což je klíčový právní pojem pro veškeré obranné plánování.
Mohlo by vás zajímat
Zmatená stanoviska a tlak po volbách
Podle Černochové vykazovala stanoviska armády značné rozpory, které vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie (SOPS) ministerstva obrany musel vracet k přepracování. První dokument ze srpna 2025 uváděl, že 12 letounů uvolnit nelze a menší počet nedává z operačního hlediska smysl. Zároveň však armáda dodala, že pokud by se o darování uvažovalo, žádá finanční náhradu.
Zásadní zlom nastal 22. října 2025, tedy až po sněmovních volbách. V novém stanovisku náčelníka Generálního štábu Karla Řehky už armáda doporučovala poskytnutí letounů formou daru, tvrdí Černochová. Tu zarazilo, že prodej se z dokumentu náhle vytratil a armáda nevysvětlila, proč stíhačky chyběly v červencovém seznamu pro vládu.
Ministryně varuje, že politici nemohou darovat miliardový majetek na základě neúplných a měnících se informací. Připomíná osud exministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL), proti které u soudu svědčili ti stejní vojáci, kteří ji k nákupu letounů CASA dříve přesvědčovali. Proces se léta táhla a nakonec se stát Parkanové za letité soudní popotahování musel omluvit.
Řehka: Rozhodnutí je výsostně politické
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka popisuje celý příběh jinak. Minulý týden oznámil, že armáda vypracovala celkem tři stanoviska, přičemž poslední pochází z prosince loňského roku. Podle něj byla armáda připravena vyčlenit čtyři letouny a jejich darování by bezpečnost České republiky neohrozilo. Řehka však důrazně připomněl, že vojáci pouze poskytují odborné podklady, zatímco konečné slovo mají vždy politici.
Generál přiznal, že se o letounech okrajově bavil s Andrejem Babišem (ANO) i novým ministrem Jaromírem Zůnou (za SPD), ale neměl příležitost téma detailně prodiskutovat. I když vojáci v doporučení uvedou, že materiál mohou poskytnout, neznamená to podle něj, že je nepotřebný. Vláda v takových případech musí udělit výjimku z nepotřebnosti, což je čistě politický krok.
Argumenty prezidenta a „reklama“ v boji s drony
Do diskuse se aktivně zapojil i prezident Petr Pavel, který o možnosti poskytnout stroje pro obranu proti dronům mluvil přímo na Ukrajině. Podle hlavy státu může Česko čtyři letouny postrádat, aniž by tím narušilo svou obranyschopnost. Jenže Česká republika by jich pak měla už jen 12 bojeschopných. Pavel zdůraznil, že nasazení na Ukrajině by v praxi ověřilo, zda se letouny L-159 hodí pro integraci do moderní protidronové obrany.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že zájem Ukrajiny trvá. Podle něj mohou být české stroje účinné zejména proti ruským dronům Šáhed. Sybiha navíc věří, že by jejich poskytnutí Ukrajině bylo i v zájmu Česka i z obchodního hlediska. Zbraně, které projdou skutečnou válkou, totiž získají nejlepší možnou reklamu na světovém trhu. Jako příklad uvedl nejmenovanou zbrojařskou firmu, které se po odzkoušení techniky ukrajinskou armádou devítinásobně zvýšily prodeje.
Překážka jménem NKÚ a nová vláda
Nový ministr obrany Jaromír Zůna a premiér Andrej Babiš se však k darování staví odmítavě. Zůna argumentuje loňským utajovaným nálezem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle kterého musí Česko své podzvukové letectvo dále rozvíjet. Podle vládní koalice armáda letadla prostě potřebuje a jejich prodej či darování v tuto chvíli odmítá.
Černochová na závěr svého příspěvku na síti X vyzvala armádní velení, aby se přestalo chovat alibisticky. Vojáci musí ve spolupráci se SOPS jasně říct, zda chtějí L-159 modernizovat a provozovat až do konce jejich životnosti v roce 2040, nebo zda je po roce 2030 postupně vyřadí. Bez tohoto rozhodnutí podle ní nelze na vládě o osudu stíhaček pro Ukrajinu vůbec jednat.
