Regulace napětí a jalového výkonu v severní části Čech, řízení elektrických toků a obnova soustavy po případném blackoutu. To jsou tři hlavní důvody, proč je podle analýzy společnosti ČEPS zapotřebí udržet v provozu dva ze čtyř výrobních bloků elektrárny Chvaletice v Pardubickém kraji.
Uhelné elektrárny Počerady a Kladno naopak lze odstavit, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy. Tak dopadlo komplexní vyhodnocení dopadů, které zpracoval státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Reagoval tím na oznámení společnosti Sev.en Česká energie, vlastněné miliardářem Pavlem Tykačem. Sev.en chce zhruba za rok odstavit všechny své uhelné elektrárny v České republice.
Problém s jalovým výkonem
Dopady odstavení elektráren Počerady (o výkonu 1025 MW), Chvaletice (820 MW) a Kladno (342 MW) ČEPS hodnotil pro rok 2027. Zpracoval analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů skupiny Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.
Analýza systémové přiměřenosti však poukázala na to, že Elektrárna Chvaletice má v současnosti nezastupitelnou úlohu v oblasti regulace napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a obnovy soustavy po blackoutu. „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětluje předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí. A to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit. Při plánovaných odstávkách vedení nebo zdrojů by navíc hrozilo přetížení řady vedení 400 kV v severních Čechách. V provozu má zůstat také teplárenská část kladenské elektrárny.
Musíme počkat na náhradu
Analýza zdrojové přiměřenosti naopak potvrdila, že i po odstavení elektráren skupiny Sev.en bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny. Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů nenalezly časové úseky, ve kterých by elektřina chyběla. Pozitivně vyšla i analýza služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS využívá k udržení stability frekvence a dostatečného výkonu v elektrizační soustavě.
Ředitel strategie poradenské firmy EGU Michal Macenauer upozornil, že chvaletické bloky budou zapotřebí do doby, než je nahradí jiné energetické zdroje. Pravděpodobně půjde o elektrárny na zemní plyn. „Pro soustavu je dobré mít přinejmenším dvě alternativy svého rozběhu postupným nabíháním. Výkonově jde o přibližně dva bloky uhelných Počerad nebo Chvaletic. I tento výkon je možné v relativně krátké budoucnosti nahradit,“ zmínil Macenauer.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodnutí společnosti ČEPS chválí také ekologické organizace. „Provozovatel přenosové soustavy ČEPS svým věcným stanoviskem potvrdil svoji nezávislost a kompetentní přístup k otázce posouzení dalšího provozu uhelných elektráren. Jejich výraznější finanční podpora by byla nejenom drahá a neefektivní, ale v první řadě by ji zaplatili běžní lidé ve vyšší ceně elektrické energie,“ říká vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.
Co bude následovat?
ČEPS navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice. Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek) či posílení linek 400 kV v severních Čechách.
Na zpracované vyhodnocení dopadů nyní podle zákona naváže Ministerstvo průmyslu a obchodu a Energetický regulační úřad (ERÚ). Postupovat budou dle loni schválené novely energetického zákona. „ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny. Zároveň budeme muset souběžně řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
