Malá balkánská země je na dobré cestě uzavřít všechny kapitoly přístupových rozhovorů do konce letošního roku. Tím by si otevřela cestu k přijetí do Evropské unie. Kontroverze ale vyvolává srovnání s Ukrajinou. Komisařka pro rozšíření Marta Kosová totiž nevylučuje, že v souvislosti s probíhající válkou by pro ni mohlo připadat v úvahu „dvoustupňové“ členství.
Černá Hora úspěšně uzavřela 40 procent všech přístupových kapitol, které musí splnit, aby mohla být přijata jako osmadvacátý člen evropského bloku. „Potvrzuje to, že Černá Hora je na cestě k plnému členství v Unii,“ potvrdila kyperská náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Marilena Raounaová.
Disciplína přináší výsledky
Evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová Podgoricu pochválila. „Uzavření všech kapitol do konce roku 2026 je možné. Černá Hora je inspirací pro všechny kandidátské země,“ potvrdila Kosová. Země u Jadranu se má v nadcházejících měsících zaměřit na dodržování základních principů, jako je právní stát a nezávislé soudnictví.
Černohorský premiér Milojko Spajić prohlásil, že jeho země věří v tvrdou práci, která přináší výsledky. „Pokrok přichází jen díky disciplíně a výsledkům. Chceme posílit důvěryhodnost EU,“ oznámil Spajić, jenž je šéfem centristického hnutí Evropa teď!
Kyjev do Unie už v roce 2027?
Odlišný tón ale zazněl poté, co se jeden z novinářů zeptal komisařky Kosové na teoretické urychlení přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Možná už v roce 2027. Komisařka Kosová připustila, že se takové debaty v Bruselu vedou.
Řekla také, že v souvislosti s budoucí mírovou smlouvou, která by ukončila válku na Ukrajině, se diskutuje o roce 2027 jako o možném datu přistoupení Kyjeva k Unii. O stejném termínu hovoří také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kosová ale neupřesnila, jak by toto „zrychlené“ členství vypadalo. A zda by Ukrajinci měli méně práv než jiné členské země, jako je právě Černá Hora, která postupně prochází celým procesem přistoupení.
Premiant kandidátských zemí
Podgorica podala žádost o členství v Unii v prosinci 2008. Status kandidátské země získala v prosinci 2010. Jednání o přistoupení Černé Hory k EU zahájila v červnu 2012. Datum přistoupení nebylo dosud stanoveno.
Balkánská země o rozloze méně než 14 000 km² má zhruba 650 tisíc obyvatel. Její přistoupení k evropskému bloku by proto bylo především politickým a strategickým signálem pro další země západního Balkánu. Z hlediska dynamiky unijních finančních toků by přistoupení nepřineslo mnoho změn.
Mohlo by vás zajímat
Další kandidáti z Balkánu
Kromě Černé Hory vyjednává o vstupu dalších pět kandidátských zemí: Albánie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko a Ukrajina. Bosna a Hercegovina a Gruzie získaly status oficiálních kandidátských zemí v letech 2022 a 2023. Musí ale dokončit další reformy, než mohou zahájit formální jednání o členství.
Kosovo, které neuznávají všechny unijní země jako nezávislý stát, podalo žádost o členství v prosinci 2022. Jednání s Tureckem začala již v roce 2005. Od roku 2019 ale přístupová jednání fakticky stojí.
