Zvládnout letošní nebývale tuhou zimu bude pro obor plynárenství výzva. Spotřeba plynu je vysoká a v zásobnících zbývá už jen rezerva na 40 až 50 dní současné spotřeby. Zároveň vázne dovoz plynu do Česka, jeho objem stačí na pokrytí pouhých 15 procent spotřeby.
Od počátku ledna do České republiky z Německa podle údajů vlastníka páteřní sítě plynovodů NET4GAS přitéká jen okolo 70 gigawatthodin (GWh) plynu denně. Spotřeba je v chladném počasí výrazně vyšší – okolo 480 GWh denně. Navzdory napjaté situaci se z Česka dál vyváží okolo 70 GWh denně do Polska a na Slovensko. Výsledek je zřejmý – celou spotřebu musí vykrýt čerpání z podzemních zásobníků plynu.
Zásoby jen do začátku března?
Podle údajů v databázi evropské plynárenské asociace GIE zůstávalo v českých zásobnících v sobotu ráno 24,22 TWh (tedy 24 220 GWh) využitelných zásob plynu. To odpovídá 51,5 procenta celkové kapacity a spotřebě po dobu 50 mrazivých zimních dnů. Otázkou však je, nakolik lze počítat s rezervami v zásobníku společnosti SPP Storage, který slouží primárně pro potřeby Slovenska. Bez něj využitelné zásoby k sobotnímu ránu klesají na 18,66 TWh. Tedy pouhých 39 dní při současném tempu spotřeby.
Vedle tepláren a domácích kotlů zvyšují spotřebu plynu také plynové a paroplynové elektrárny. Přímo připojení zákazníci k páteřní síti plynovodů, což jsou hlavně paroplynové elektrárny společnosti ČEZ v Počeradech a Sokolovské uhelné ve Vřesové, běžně spotřebují 30 až 40 GWh plynu za den.
Vysoký zájem o čerpání ze zásobníků potvrzuje jejich největší provozovatel, státem vlastněný Gas Storage CZ. Objem těžby ze zásobníků v posledních dnech dosahoval až 32 milionů m3 (350 GWh) denně. „Z našeho pohledu tyto hodnoty odpovídají standardnímu zimnímu provozu. Stav zásob v zásobnících Gas Storage CZ je v současné době na stejné úrovni jako v loňském roce,“ odpověděla mluvčí společnosti Simona Hladíková. Také NET4GAS reagoval, že zásoby plynu do konce zimy vydrží.
Zaskočení plynaři
Podle zdroje z prostředí plynárenství chladné počasí zaskočilo dodavatele plynu na evropském trhu. Ti se nechali ovlivnit sérií několika mírných zim a podcenili situaci. Existují však i objektivní důvody, jako je nebývalá vlna mrazů ve Spojených státech. Tamní těžaři plynu zásobují přednostně domácí trh a na export už moc plynu nezbývá. Lodí se zkapalněným plynem (LNG) tudíž připlouvá do Evropy méně.
„V průběhu posledního týdne se skutečně snížil dovoz LNG do Německa. Zaostává také využití terminálu v nizozemském Eemshavenu. Není to rostoucí německá poptávka plynu, která by dominantě zhoršovala bilanci, ale právě omezení na straně dovozu. Navzdory volné kapacitě LNG terminálů, nelze vyloučit slabší zásobování LNG z důvodu problémů na straně dominantního exportéra – USA,“ upozornil expert poradenské firmy EGU na oblast plynárenství Michal Kocůrek.
Mohlo by vás zajímat
Situace jako před osmi lety
Situace je o to komplikovanější, že Německo nezvládlo před zimní sezonou naplnit všechny plynové zásobníky. V sobotu dle údajů sdružení GIE dosáhl stav zásob už jen 37,5 procenta maximální kapacity. Německo dál dováží vysoké objemy plynu z Norska a z LNG terminálů v Belgii a Nizozemsku, současně dodává nemalé objemy plynu do Polska a Rakouska. Tak výrazný propad nastal jen v případě dodávek do české sítě.
Podle vyjádření mluvčího společnosti innogy ČR Pavla Grochála tlačí chladné počasí tlačí ceny nahoru, a obchodníkům se proto více vyplatí těžit plyn ze zásobníků než jej dovážet z Německa. „Není na tom nic nečekaného, zásobníky tím přesně plní svou klíčovou a nezastupitelnou roli pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek,“ uvedl Grochál. Podobně odpověděl také mluvčí NET4GAS David Hořínek.
Podle zdrojů z oboru plynárenství se opakuje scénář z prvního čtvrtletí roku 2018. Také v té době evropské plynárenství mělo co dělat, aby zvládlo vysokou spotřebu při dlouhé a chladné zimě. „Tehdy jsme v Česku končili březen na 7,5 procenta stavu zásobníků. Takže snad to zvládneme bez problému, ale bezpečnostní polštář poněkud splaskl,“ dodává oslovený zdroj s oboru, který si nepřál být jmenován.
Dopad dění do cen plynu
Chladné počasí se logicky promítá také do ceny plynu na evropském trhu. Konkrétně na nizozemské burze TTF, která má na cenu ve střední Evropě zásadní vliv, vzrostla cena plynu s dodáním v únoru od počátku měsíce z 28 na 40 eur za megawatthodinu. Tedy o více než 40 procent. Plyn s dodáním v březnu vychází na 38,50 eura (933 korun) za MWh.
Pozitivní zprávou je aspoň to, že tento cenový skok má pouze dočasnou povahu. Plyn na další měsíce vychází na zhruba 30 eur za MWh a růst ceny v posledních týdnech zde nebyl výrazný. Aspoň podle kotací na burze TTF to vypadá, že v dalších letech má plyn dál zlevňovat. Například kontrakt s dodávkou v roce 2027 teď vychází na zhruba 26 eur (630 korun) za MWh.
