Pětihodinové jednání lídrů evropských zemí a bruselské exekutivy ukázalo solidaritu evropského bloku s Grónskem a Dánskem, pod které autonomní území formálně patří. Na obranu arktického regionu plánuje Evropa vyslat flotilu ledoborců.
Neformální zasedání Evropské rady lídrů EU v Bruselu skončilo po téměř pětihodinovém jednání o transatlantických vztazích ve čtvrtek pozdě večer. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že solidarita všech členských států s Grónskem a Dánskem je jednoznačná. Unii sice americké kroky znepokojují, ale zástupci Unie vyjádřili odhodlání bránit evropské zájmy.
Na prvním místě je bezpečnost Arktidy
Bezpečnost Arktidy se má stát ústředním tématem debaty o vojenské a bezpečnostní spolupráci mezi EU a USA. „Měli bychom využít zvýšení našich výdajů na obranu k tomu, abychom se vybavili zařízením vhodným pro Arktidu, jako je evropský ledoborec. Chceme posílit naše bezpečnostní a obranné dohody s partnery v regionu, jako je Spojené království, Kanada, Norsko, Island a další,“ vysvětlila Ursula von der Leyenová.
V rámci evropské sedmadvacítky má nejvíce ledoborců Finsko a Švédsko. Dohromady čtrnáct plavidel (8 a 6). Německo, Dánsko a Estonsko také disponují plavidly, které dokáží prorážet led. Spojené státy mají v současné době pouze tři ledoborce, napsala agentura AP. V současnosti tyto speciální plavidla staví loděnice jen ve čtyřech zemích světa: Číně, Rusku, Finsku a Kanadě. Největší flotilu, okolo stovky ledoborců, má Rusko, zhruba polovinou disponuje Kanada.
Mezi mlýnskými kameny
Evropští lídři reagovali svým setkáním na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa. Grónsko nazval „kusem ledu“, který je potřeba ochránit před ruskými a čínskými plavidly. Vyhrožoval přitom i evropským zemím, které vyslaly do oblasti své vojáky, zvýšením dovozních cel. Od uvalení cel jej nakonec odradil šéf NATO Mark Rutte.
Český premiér Andrej Babiš označil změnu v Trumpově chování za pozitivní zprávu. Zásadní roli v tom, jak budou pokračovat vztahy mezi Evropou a USA hraje podle něj právě šéf NATO Mark Rutte, který má s Trumpem nadstandardní vztahy.
Bílý dům kritizoval hlavně španělský premiér Pedro Sánchez. „Realita je taková, že vláda Spojených států nerespektuje mezinárodní právo a zatěžuje transatlantické vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií jako nikdy předtím,“ prohlásil. Trump podle něj přistupuje k územní suverenitě států, jako by hrál deskovou hru Monopoly. Osudy tisíců lidí si nemůže koupit, vzkázal do USA socialistický politik.
Mohlo by vás zajímat
Také Gaza a Ukrajina
Čtvrteční neformální zasedání Evropské rady se věnovalo také situaci v Pásmu Gazy. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že má EU „vážné pochybnosti o několika prvcích statutu Rady pro mír, zejména pokud jde o její působnost, správu a slučitelnost s Chartou OSN.“ Radu jmenoval Trump a má řešit i konflikt na Blízkém východě.
Von der Leyenová zase připomenula „plán prosperity“ pro obnovu Ukrajiny, se kterým mají souhlasit také Spojené státy. Má několik částí. První pilíř se týká reforem příznivých pro podnikání a zvýšení konkurence na trhu. Druhý počítá s urychlením integrace do jednotného evropského trhu. Třetí se zaměřuje na posílení investic do válkou zničené země. Nezbytnou podmínkou je ale posílení právního státu, zintenzivnění boje proti korupci a modernizace ukrajinské veřejné správy.
