Nutnost vytvoření evropských ozbrojených sil nabývá na důležitosti s ohledem na chování americké administrativy Donalda Trumpa, ale také s ruskou agresí na Ukrajině. „Mezinárodní řád vytvořený po druhé světové válce na základě právních institucí a spolupráce se rozpadá,“ varoval německý europoslanec David McAllister.
Svět bez pravidel, kde se hranice mění silou nebo ekonomickým tlakem, může několika málo lidem přinést krátkodobé zisky, ale všem ostatním zaručeně přinese dlouhodobé ztráty. To byl hlavní závěr úterní debaty evropských poslanců o bezpečnosti. Tento postoj zastává především německý křesťanský demokrat David McAllister (EPP/Německo), který přednesl výroční zprávu o unijní zahraniční politice za loňský rok.
Jasné limity
McAllister trvá na tom, že si Evropa musí vytyčit své bezpečnostní limity. „Suverenita a územní celistvost nejsou volitelné,“ řekl svým kolegům. Zdůraznil, že boj Ukrajiny s Ruskem a postoj Dánska ke Grónsku jsou „jádrem naší vlastní bezpečnosti“. Prioritou je podle něj prohloubení obranných partnerství v EU.
Jeho kolega Thijs Reuten (S&D/Nizozemsko) souhlasil. „Společná a kolektivní evropská obrana není luxus. Je to absolutní nutnost. Tváří v tvář bezprecedentním hrozbám a rizikům si musíme položit otázku. Pokud ne teď, tak kdy?“ prohlásil. Evropský blok podle něj potřebuje zásadně zvýšit svou odstrašující sílu, ale také vojenské kapacity.
Ukrajina je klíčová pro bezpečnost Evropy
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a obranu Kaja Kallasová připomněla situaci na Ukrajině, která je klíčová pro bezpečnost celé sedmadvacítky. „Pokud Ukrajina padne, existuje riziko, že Evropa bude další na řadě,“ varovala přítomné poslance. Unie a členské země podle ní už napadené zemi poskytly od února 2022 vojenskou pomoci ve výši přes 69 miliard eur (1,7 bilionu korun).
Vyjádřila se také k erozi transatlantických vojenských vazeb. „Spojené státy zůstávají důležitým spojencem, ale tento okamžik je šancí být sebevědomější a asertivnější v našich zájmech. My tyto zájmy budeme bránit, pokud to bude nutné, i proti Spojeným státům,“ uvedla. Pokud Evropa bude prosazovat své zájmy jednotně, může vystupovat jako sebevědomý globální hráč.
Mohlo by vás zajímat
Wouter Beke (EPP/Belgie) ale kritizoval to, že evropská jednota v bezpečnostních otázkách přichází pozdě. „Naivita není strategie. Musíme jednat, abychom ochránili mír a prosperitu,“ řekl. Na vytvoření evropské armády je podle něj nyní nejvyšší čas.
Desítky let samolibosti
Ostatní se zaměřili na slabší místa Unie. Adam Bielan (ECR/Polsko) se obává rozdílů ve výdajích na obranu jednotlivých unijních zemí. „Polsko dosahuje 5 procent HDP v souladu s povinnostmi NATO, přesto průměr EU zůstává pouze kolem 2,1 procenta,“ připomenul.
Nathalie Loiseauová (Renew/Francie) kritizovala desítky let samolibosti. Evropská obrana musí být postavena na jednotě unijního boku. „Pokud budeme jednotní, budeme silní a budeme respektováni,“ prohlásila.
Sergey Lagodinsky (Zelení/Německo) naléhal na větší realismus ohledně přístupu k Washingtonu. „Pokud náš nejbližší partner věří v bezpečnost skrze vydírání, musí Evropa reagovat se strategickou zralostí,“ řekl.
Varování před bouří
Většina řečníků se vracela k ruským útokům na Ukrajině a americkému váhání. Yannis Maniatis (S&D/Řecko) řekl kolegům, že Evropa potřebuje vojenské kapacity, abychom „mohli chránit územní celistvost všech členských států EU od Finska po Kypr a od Řecka po Grónsko.“ Pierre-Romain Thionnet (PfE/Francie) varoval, že se strategické zájmy USA mohou srazit se strategickými zájmy Evropy.
McAllister jednání zakončil žádostí, aby parlament podpořil „silnější společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.“
