Zaměstnanecké akcie osvobozené od pojistných odvodů a daněné až při prodeji zní jako splněný sen startupů. Konečně se Česko přibližuje světu. Nová pravidla ale nejsou ideální. Podle expertů, kteří diskutovali v podcastu Perspektivy Česka skrývají rizika: nejasný výklad, ztrátu jiných daňových výhod a možné spory. Jaký je skutečný účet za státní úlevy?
Podle Barbory Werdmölder, ředitelky Czech Founders je samotný fakt, že stát vůbec začal startupy systematicky řešit, průlomový. „Je to první moment, kdy si stát všiml, že tady startupy existují a tvoří až pět procent HDP,“ řekla v podcastu Perspektivy Česka.
Nová úprava zaměstnaneckých akcií, platná od ledna, umožňuje odložit zdanění až do chvíle, kdy zaměstnanec skutečně dostane peníze – typicky při prodeji firmy. Princip „no tax before cash“, neboli „žádné zdanění bez peněz“, běžný v Silicon Valley, se tak poprvé dostal i do českého práva. Zároveň novela příjmy ze zaměstnaneckých akcií osvobozuje od plateb sociálního a zdravotního pojištění.
„To, že se daní až v momentě, kdy je firma reálně prodaná, byl jeden ze standardů doporučovaných Evropskou komisí. A my jsme se k tomu konečně přiblížili,“ říká Werdmölder.
Mohlo by vás zajímat
Magnet na talenty
Proč jsou zaměstnanecké akcie pro začínající firmy tak důležité? Pomáhají jim získat a udržet klíčové talenty, ačkoliv jim nedokážou nabídnout tak vysokou mzdu, jakou by dostali v zavedených korporacích. Místo okamžitých peněz jim prostřednictvím akcií startup dává buď podíl ve firmě, nebo alespoň příslib toho, že když se bude firmě dařit, odměna zaměstnance poroste spolu s ní.
„V zahraničí – v Nizozemí, v Americe – jsou vyjednávání o odměnách primárně o podílech, nikoliv výši mzdy,“ podotýká Werdmölder. Nově zavedený český režim tak podle ní představuje důležitý signál, že se Česko posouvá vpřed směrem k vyspělým západním zemím.
Pojistka pro stát i pro zaměstnance
Nový režim přináší ale i jasné pojistky pro stát. Zaměstnanecké akcie může dostat jen pracovník v zaměstnaneckém poměru se mzdou nejméně ve výši 1,2 násobku minimální mzdy. „Je to pojistka pro stát, že to není čistě jenom o tom, že někdo funguje na IČO a nic státu neodvádí,“ shrnuje Werdmölder.
Pro uplatnění opce musí zaměstnanec ve firmě pracovat alespoň 12 měsíců. Jde o další pojistku, že nejde o žádný experiment ale dlouhodobý vztah.
Zákon také zavádí stropy na velikost společnosti, která zaměstnanecké akcie nabídne. Nový režim s daňovými výhodami a osvobozením zaměstnaneckých akcií od pojistného mohou využít jen firmy s méně než 2,5 miliardami aktiv. Velké korporace tak musí zůstat v některém z předchozích dvou režimů, jež stát neopatřil tolika výhodami.
Daňová úleva, ale spousta neznámých
Zatímco startupová scéna mluví o zásadním posunu, daňoví experti jsou opatrnější. Podle Lenky Novákové z Komory daňových poradců nový režim sice řeší největší bolest – zdanění bez peněz – ale zároveň otevírá řadu výkladových otázek.
„Finanční správa zatím nevydala žádný návod. Protože právní úprava je relativně nová, teprve se začíná otevírat otázka, jak státní správa sporné věci uchopí,“ upozorňuje Nováková.
Zaměstnanci navíc přicházejí o některé výhody, které mají běžní investoři. „U kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí nejde uplatnit osvobození při prodeji cenných papírů po časovém testu,“ dodává daňová poradkyně. Co to znamená? Zjednodušeně řečeno: příjmy ze standardních akcií nemusí vlastní danit, pokud cenné papíry držel více než tři roky. Výdělky ze zaměstnaneckých akcií musí zdanit vždy.
Dobrovolný režim a rozmanité nasazení
Z právního pohledu neznamená nový režim univerzální řešení, které musí zavést všichni. Jak upozorňuje partner advokátní kanceláře Peyton Legal Jakub Málek nový režim je dobrovolný. „Teď jsme ve fázi zpracovávání výkladového názoru pro několik klientů,“ říká. Firmy podle něj nový režim porovnávají s jinými možnostmi nastavení odměňování a teprve zvažují, zda ho využijí.
Málek připomíná, že podobný vývoj provázel i jiné legislativní změny. „Nikdy novou právní úpravu nezavedli všichni klienti. Část ji zavedla, část ne, a každý trochu jinak,“ konstatuje. I zaměstnanecké akcie tak podle něj zapadnou do širší mozaiky nástrojů, nikoli jako jediné řešení.
Pozdě, málo, ale přece
Jak nový režim hodnotit? Podle Barbory Werdmölder nejde až tak o dokonalost paragrafů. „Nová úprava není ideální. Na to, že byla schválena úplně na poslední chvíli za minutu 12, nejsem úplně pyšná,“ říká expertka, která dlouho jednala s ministerstvem financí i poslanci, aby novou právní úpravu podpořili. Přesto výsledek hodnotí pozitivně.
Česko se přijetím nových pravidel konečně přiblížilo světu. „Je to jeden z článků, stavebních kamenů, jak tady podpořit vznik nových firem a dát lidem a firmám najevo, že se nemusí bát a trošku třeba i reflektovat celosvětový trend, jakým způsobem zaměstnávat,“ míní Werdmölder.
Reálným testem výsledku pak podle ní bude, zda skutečně začnou české společnosti zaměstnanecké akcie využívat. Předchozí řešení nechávaly začínající firmy ležet ladem.
