Stát se musí více zaměřit na sledování původců nemocí přenášených ze zvířat na člověka, takzvaných zoonóz. Bakterie se objevují například i v obchodech na chlazených potravinách jako je drůbež. Rezervy má Česko v laboratorní diagnostice. Upozornila na to Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, kterou projednala v pondělí vláda.
Některými zoonózami, jako je lymská borelióza nebo kampylobakterióza, se podle statistik Státního zdravotního ústavu loni nakazilo přes 10 tisíc lidí, salmonelózou více než 5000. Podrobnější dohled nad sledováním původců nemocí od srpna letošního roku žádá nařízení Evropské unie.
„Posílit je třeba zejména spolupráci v oblasti zoonóz, přičemž jako klíčová se v této oblasti v současné chvíli jeví podpora provádění celogenomového sekvenování původců zoonóz,“ uvádí materiál pro vládu, který připravila ministerstva zemědělství a zdravotnictví.
Jak se nákaza šíří
Celogenomové sekvenování je metoda určená k popsání kompletní DNA daného organismu, tedy pořadí jejích čtyř jednotlivých nukleotidů v genetické informaci. Ta je důležitá pro plnění evropského nařízení, které se týká bezpečnosti potravin. Členským zemím stanoví povinnost sekvenovat vybrané patogeny při zjišťování ohnisek onemocnění z potravin.
Některou ze zoonóz se člověk může nakazit přímým kontaktem se zvířetem, vdechnutím či polknutím nebo prostřednictvím virů, bakterií, plísní či parazitů. Zdrojem nákazy mohou být také kontaminovaná voda, půda či zvířecí exkrementy.
Mezi onemocnění tohoto typu patří podle Státního zdravotního ústavu kampylobakterióza, salmonelóza a lymeská borelióza. Kampylobakterióza je akutní průjmové onemocnění doprovázené kolikovými bolestmi břicha a horečkou. Nejčastějším zdrojem infekce je drůbeží maso, vepřová játra či mleté maso. Loni se jí v Česku nakazilo přes 13 tisíc lidí.
Mohlo by vás zajímat
Kontaminovaná je drůbež i vepřová játra
Výskyt sleduje národní referenční laboratoř. „Podle jejich studií je v obchodní síti kontaminováno kampylobaktery na povrchu asi 70 procent chlazené drůbeže, 50 procent mražené drůbeže a 30 procent vepřových jater,“ uvedla na webu Státní veterinární správa. Drůbež je proto nevhodné omývat tekoucí vodou, je třeba vymezit kuchyňské pomůcky pro syrové pokrmy a maso dostatečně tepelně upravit.
K nákaze salmonelózou dochází podle Státního zdravotního ústavu nejčastěji z kontaminovaných vajec, nedostatečně tepelně upraveného masa, mražených výrobků obsahujících syrová vejce, jako je zmrzlina, nebo nepasterizovaného mléka. Nemocí, která se nejčastěji projeví průjmem, horečkou, bolestmi břicha a zvracením, se loni nakazilo více než 5000 lidí.
Školní stravování má být zdravější
Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030 za priority označuje zajištění nezávadnosti potravin, udržení a posilování funkčnosti systému zajištění bezpečnosti potravin a komunikaci se spotřebiteli. Zaměřuje se i na stravování ve školách. Od 1. září 2025 platí novela zákona, která aktualizuje spotřební koš školního stravování podle modernějších výživových doporučení.
Důraz se podle materiálu klade na pravidelnou nabídku ovoce a zeleniny, omezení sladkých nápojů, mírné zvýšení podílu celozrnných obilovin, ryb a luštěnin a možnost volby bezmasého pokrmu. Vyhláška také zavádí povinný podíl potravin z ekologického zemědělství, které mají vyšší kvalitu a udržitelnost.
Pesticidů je méně
Zatížení potravin chemickými látkami se v Česku podle strategie postupně snižuje. Naplňování cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ zahrnuje omezení používání pesticidů v rostlinné výrobě a antimikrobik v živočišné produkci. Pro pesticidy platí národní akční plány (NAP), aktuálně schválený vládou v lednu 2025, které stanovují pravidla bezpečného používání a sledování reziduí v potravinách.
Ministerský materiál zmiňuje i zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat. Chovatelé mohou získat dotační podporu na zlepšení biologické bezpečnosti chovů, prevence nákaz a ozdravování stávajících populací.
