Dodávky elektřiny, fungování nemocnic i datové sítě po celé zemi spojují stovky neviditelných pravidel, která rozhodují o tom, jestli stát v krizové situaci obstojí. Ministerstvo vnitra v návrhu nové vyhlášky definuje přísné procesy a matematické výpočty, které mají zajistit odolnost kritické infrastruktury.
Jakým způsobem mají strategické podniky chránit svoje prostory i zaměstnance? A kolik bodů musí nasbírat výpadek, aby spustil oficiální „alarm“?
Konec starých plánů: Nastupuje komplexní Plán odolnosti
Návrh vyhlášky, který aktuálně prochází připomínkovým řízením, počítá s tím, že dosavadní plány krizové připravenosti nahradí zcela nový dokument – Plán odolnosti. Ten představuje stěžejní dokumentaci pro každou strategickou firmu. Nejde o pouhý papír pro úřady; každý subjekt musí v elektronické i listinné podobě zpracovat detailní strukturu svého fungování. Plán se dělí na tři povinné části: informační, operativní a podpůrnou.
V operativní části firmy popíšou vazby uvnitř své infrastruktury. Například elektrárna musí přesně definovat, jak její výroba přímo ovlivňuje další klíčové systémy. Součástí plánu bude také seznam kritických pracovníků a přehled dodavatelů, bez kterých by poskytování základní služby státu nebylo možné.
Kalkulačka na katastrofy: Bodování rizik od 1 do 16
Vnitro do návrhu vložilo matematický model pro hodnocení hrozeb, který využívá normu ČSN ISO 31000. Riziko vzniká jako součin pravděpodobnosti a dopadu, což vytvoří bodovou hodnotu na stupnici 1–16. Tato čísla pak nekompromisně určují povinnosti podniku:
- 13–16 bodů (Nepřijatelná rizika): Subjekt musí neprodleně zahájit kroky k jejich odstranění, například instalací mechanických zábran.
- 9–12 bodů (Dlouhodobě nepřijatelná): Tato rizika vyžadují systematické řešení, jako je kompletní obměna dodavatelského řetězce.
- 5–8 bodů (Podmíněně přijatelná): Opatření management přijímá pouze tehdy, pokud nejsou příliš náročná.
- 1–4 body (Přijatelná): Tato rizika nevyžadují další pozornost.
Bezpečné perimetry: Technologické zamykání objektů
Fyzická bezpečnost se podle návrhu transformuje do systému bezpečnostních perimetrů. Tyto hranice musí technické systémy zabezpečit tak, aby včas detekovaly a zamezily přístupu neoprávněných osob. Vyhláška specifikuje konkrétní prostředky:
- Technická ochrana: Poplachové a tísňové systémy (PZTS) chrání vnitřní prostory.
- Kamerový dohled: Pevné i otočné kamery s on-line monitorováním a šifrovaným přenosem dat.
- Kontrola vstupů: Systémy evidují pohyb osob a umožňují dálkové odblokování dveří po ověření identity.
- Dohledová centra: Tato pracoviště musí disponovat záložním napájením a redundantními trasami pro přenos poplachového signálu.
Prověrky pracovníků: Bezúhonnost jako základní požadavek
Řízení bezpečnosti se nově zaměřuje na personální integritu. Status kritického pracovníka se váže na konkrétní funkci nezbytnou pro chod služby. Subjekty budou u těchto lidí, ale i u dalších vybraných kategorií, povinně ověřovat spolehlivost.
Prověrka v praxi znamená kontrolu dokladů totožnosti a výpisů z rejstříku trestů. Každá organizace musí vytvořit vlastní „Plán rozvoje bezpečnostního povědomí“. Ten zajistí, že i zaměstnanci externích dodavatelů budou přesně znát své povinnosti při pohybu v blízkosti kritických technologií. O každém školení firma povede přísné záznamy pro potřeby státní kontroly.
Mohlo by vás zajímat
Kdy se hrozba stává incidentem? Rozhoduje 15 %
Návrh vyhlášky zavádí vzorec pro výpočet úrovně významnosti dopadů nežádoucí události. Ten pracuje s osmi kritérii. Pokud výpočet ukáže, že dopad události dosáhl prahové hodnoty 15 procent, zákon ji považuje za incident.
Přehled priorit pro výpočet incidentu
Aby byl výpočet srozumitelný, stát dává každému dopadu jinou váhu (důležitost). Zde je přehled toho, co má ve výsledném vzorci největší slovo:
| Kritérium | Váha (Důležitost) | Co se konkrétně boduje? |
| Lidé a čas | 45 % | Počet zasažených osob, délka výpadku a velikost území. |
| Dominový efekt | 15 % | Zda výpadek „neshodí“ i další navázané služby. |
| Peníze a příroda | 20 % | Hospodářské škody v miliardách a ekologické havárie. |
| Zdraví a Evropa | 20 % | Ohrožení nemocnic a dopad na ostatní státy EU. |
Účinnost a náklady na stabilitu
Navrhovaný termín účinnosti vyhlášky je stanoven na 1. dubna 2026. Protože zákon o kritické infrastruktuře je účinný již od srpna 2025, stát počítá s tím, že firmy využijí zákonné lhůty na přípravu veškeré dokumentace.
Přestože zavedení opatření může stát statisíce až miliony korun, ministerstvo tyto kroky považuje za nezbytný veřejný zájem pro zachování bezpečnosti státu.
