Zatímco lehké průzkumné drony čeká bleskové schválení, těžké stroje s raketami a pumami projdou nejpřísnějším sítem. Ministerstvo obrany v novele důležité vyhlášky definuje detailní pravidla, která posoudí vše od hluku motoru až po schopnost samostatného letu bez spojení. Jaké „vysvědčení“ musí získat armádní bezpilotní letoun, aby mohl legálně vzlétnout? Vyhláška je v připomínkovém řízení.
Schvalovací proces už nestojí na úřednickém odhadu, ale na detailním hodnocení technických schopností. Armáda u každého typu vojenského bezpilotního letadla zkoumá klíčové vlastnosti, které přímo ovlivňují bezpečnost provozu. Mezi hlavní sledované parametry patří maximální vzletová hmotnost, rozměry stroje, rychlost letu, taktický dolet a dostup.
Důležitou roli hraje také technologická vyspělost. Úřady posuzují schopnost samostatné navigace a automatického letu po naprogramované trati i v případě, že stroj ztratí datové spojení nebo signál satelitní navigace. Experti zkoumají i vybavení zbraňovými systémy, schopnost zaměřovat cíle nebo přenášet nebezpečný materiál.
Tři kategorie: Od nízkého rizika po plnou certifikaci
Nová legislativa dělí vojenské drony do tří kategorií podle druhu provozu a míry nebezpečí pro okolí:
- Otevřený druh provozu: Představuje nízké riziko a splňuje stanovené limity. Ministerstvo očekává, že u ozbrojených sil jich bude minimum.
- Specifický druh provozu: Zahrnuje středně rizikové mise. Ministerstvo obrany zde posuzuje detailní hodnocení rizik, které zpracoval žadatel.
- Certifikovaný druh provozu: Týká se strojů s vysokou mírou rizika. Tyto letouny podléhají nejsložitějšímu procesu schvalování typu, podobně jako pilotovaná letadla.
Vyhláška se vztahuje pouze na stroje určené k opakovanému použití. Výslovně tak vylučuje vyčkávací munici (kamikadze drony), kterou armáda definuje jako prostředek k jednorázovému použití.
Matematika rizika a zmírňující opatření
Aby mohl dron získat povolení k provozu, musí projít procesem, který mu přidělí hodnotící číslo v rozsahu I až VI. Pokud i po zavedení ochranných prvků zůstává pozemní riziko vyšší než 7, stroj automaticky spadá do certifikované kategorie. Žadatel musí navrhnout tzv. zmírňující (mitigační) opatření, která nebezpečí sníží. V praxi jde o:
- Omezení zeměpisného prostoru nebo času, kdy smí dron létat.
- Systémy omezující energii dopadu při poruše nebo konstrukci „fail-safe“.
- Nastavení provozních postupů a údržby.
Lidský faktor a systém údržby
Armáda pod lupou nezkoumá jen techniku, ale i lidi. Mezi sledované parametry patří fyzická a psychická zátěž obsluhy, stresový management a ergonomie systémů. Operátoři sice nepatří mezi klasický letecký personál, ale musí vlastnit osvědčení k provádění letové činnosti po absolvování teoretického kurzu a typového výcviku.
Přísná pravidla platí i pro systém údržby. Vyhláška vyžaduje prokázání odborné erudice personálu a přesné vymezení rolí. Bez certifikovaných techniků a pravidelných kontrol letové způsobilosti, které probíhají jednou za rok, letoun povolení k provozu nedostane.
Mohlo by vás zajímat
Nové vzory a digitální evidence
Kvůli technologickému posunu a úpravám v systému e-Sbírka ministerstvo vyměnilo všechny přílohy vyhlášky. Nově se používá vzor povolení k provozu (Příloha č. 9) a evidence pozemních zařízení se rozšířila o speciální prostředky pro dopravní letadla. Dokumentace také definitivně nahrazuje pojem „trupové číslo“ termínem poznávací značka. Nová pravidla začnou v praxi platit od 1. března 2026.
