Obranné schopnosti Ukrajiny budou v následujících měsících limitovat především nedostatek lidských sil, omezené materiální zdroje a pokračující závislost na západní vojenské podpoře. Analytici se shodují, že zásadní změnu strategie ani charakteru bojů nelze očekávat ani v zimním období, ani v průběhu příštího roku. Válka bude pokračovat spíše setrvačně.
„Zima tradičně znamená kratší dny, bláto, mráz a velké teplotní výkyvy. To komplikuje logistiku i samotné vedení operací,“ říká Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj se intenzita bojů v zimních měsících obvykle snižuje, i když na linii dotyku to nemusí být vždy patrné. „Neznamená to klid zbraní, ale spíše zpomalení a omezení manévrování,“ dodává.
Podobně situaci hodnotí i Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. „Lze očekávat, že se bojové operace v určitém momentu zpomalí. Terén se mění, pohyb techniky je složitější a obě strany postupují opatrněji,“ uvedl. Podle něj Ukrajina nebude schopna v zimě ani v příštím roce zahájit zásadní ofenzivní operace.
Útoky jen omezeně a do hloubky
Analytici se shodují, že Ukrajina se bude muset soustředit především na obranné operace. „Útočné akce uvidíme pouze omezeně, a to zejména prostřednictvím vzdušných nebo námořních prostředků do hloubky ruského zázemí,“ říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Cílem těchto operací je podle něj narušit schopnosti Ruska pokračovat ve vedení války.
„Nikdy to ale nebude faktor, který by mohl válku rozhodnout,“ dodává Mikulecký. Podle něj jde spíše o nástroj tlaku než o cestu k zásadnímu obratu na bojišti.
Mohlo by vás zajímat
Drony, dělostřelectvo a elektronický boj
Podle Břízy budou i nadále dominovat drony, dělostřelectvo a elektronický boj. Výrazným trendem je podle něj rozšiřování dronů naváděných optickým kabelem. „Tyto systémy nelze rušit běžnými prostředky elektronického boje, což z nich dělá velmi efektivní nástroj,“ uvedl.
Právě technologický vývoj má podle analytiků kompenzovat jiné slabiny ukrajinské armády. „Ukrajina čelí výraznému nedostatku personálu, který je citelnější než na ruské straně,“ říká Bříza. Očekává proto další rozšiřování autonomních systémů, nejen vzdušných, ale i pozemních dronů. „Cílem je minimalizovat ztráty na živé síle,“ dodává.
Nejbolestivější problém: lidé
Nedostatek vojáků označují analytici za největší slabinu Ukrajiny. „Otázka lidských sil je dnes nejbolestivější,“ říká Mikulecký. Podle něj není ukrajinské vedení schopno zajistit dostatečný přísun nových vojáků do výcviku a následně na frontu.
„Prezident Volodymyr Zelenskyj není primárně z vnitropolitických důvodů schopen zajistit dostatečný nábor čerstvých sil,“ uvedl Mikulecký. Tento faktor podle něj zásadně omezuje možnosti ukrajinské armády a bude ji brzdit i v dalších měsících.
Havlíček zároveň upozorňuje, že v bezpečnostní a vojenské strategii Ukrajiny nepůjde o skokové změny. „Spíše uvidíme pokračování stávajících trendů. Taktiky se vyvíjejí průběžně a obě strany jsou nuceny neustále inovovat,“ říká. Podle něj bude pokračovat technologizace konfliktu a snaha co nejvíce omezit lidské ztráty.
