Drahé bydlení netrápí jen Čechy, je vážným ekonomickým a společenským problémem v celé Evropské unii. Snaží se jej proto řešit už i Evropská komise. Otázkou je ovšem jak, když v každé ze 27 členských zemí jsou jiné podmínky a jiné kořeny současné krize. Brusel proto poprvé v historii evropské integrace představil svůj komplexní plán pro oblast bydlení. Vstupuje tím do politiky, která byla vyhrazena jen členským státům.
Jak informoval portál EU Perspectives, ceny nemovitostí v EU vzrostly za poslední desetiletí o více než 60 procent, zatímco nájmy jsou dnes v průměru o pětinu vyšší než v roce 2015. Navíc jediné logické řešení – stavět víc – nefunguje. Počet stavebních povolení nicméně od roku 2021 klesl, a to přibližně o 20 procent, což ještě omezilo nabídku.
Dosud se veřejná podpora výstavby bytů omezovala převážně na sociální bydlení. V rámci nového rámce budou členské státy výslovně oprávněné využívat veřejné finance na podporu bydlení pro domácnosti se středními příjmy, které mají stále větší potíže s nájmy či koupí bytů.
Výstavba bytů pro střední třídu
Jak upozornila europoslankyně Brigitte van den Bergová (D66/NLD), v Nizozemsku je nedostatek bydlení obzvlášť akutní v takzvaném „středním segmentu“. Proto coby členka výboru Evropského parlamentu pro bydlení přivítala tuto reformu jako „dlouho očekávanou“.
To zdůraznila také nizozemská zastřešující organizace bytových družstev Aedes. Její předsedkyně Liesbeth Spiesová uvedla: „Toto rozhodnutí naplňuje dlouhodobé přání sektoru bydlení. Zvyšuje investiční kapacitu bytových družstev a umožňuje postavit přibližně 5 000 dalších bytů střední cenové kategorie ročně. Bytová družstva a asociace dostupného bydlení nyní budou moci stavět více nájemních bytů střední cenové kategorie, což zlepší mobilitu na trhu s bydlením.“
Mohlo by vás zajímat
Zároveň ale panují obavy, že rozšíření podpory bydlení pro střední příjmové skupiny by mohlo oslabit už tak omezené zdroje pro sociální bydlení. Komise ale trvá na tom, že tyto dva cíle se vzájemně doplňují, nikoli, že si konkurují.
Nebezpečná frustrace z politiky
Ale nejde jen o sociální rozměr. Podle komisaře pro bydlení Dana Jørgensena hrozí, pokud se problém nevyřeší, že „vznikne prázdný prostor, který zaplní extremistické síly“.
„Lidé v celé EU mají potíže najít bydlení, které si mohou dovolit. Nejedná se už o lokální ani národní problém. Krize bydlení vyžaduje řešení na úrovni celé EU,“ uvedla europoslankyně Regina Dohertyová (EPP/IRL).
Základní příčiny této krize se mezi členskými státy značně liší. Jejich dopady jsou však v celé Unii nápadně podobné: rostoucí nájmy a ceny nemovitostí, klesající mobilita pracovní síly, odklad založení rodiny a rostoucí politická frustrace.
Preferované profese? Stěhují se na periferii
Například v městech jako Amsterdam, Barcelona či Lisabon přispěly platformy typu Airbnb k odstranění části bytového fondu z dlouhodobého trhu. Tím vytlačily obyvatele, jako jsou učitelé, zdravotní sestry a policisté, kteří potřebují bydlet v blízkosti svého pracoviště. Místní úřady reagovaly řadou opatření, od omezení počtu nocí pronájmu přes systémy licencí až po úplný zákaz v určitých čtvrtích.
Komise nyní chce tuto roztříštěnost omezit návrhem právních předpisů EU, které by vnitrostátním, regionálním a místním orgánům poskytly jasnější právní nástroje k regulaci krátkodobých pronájmů tam, kde panuje „napětí na trhu s bydlením“. Cílem je právní jistota: definovat, kdy jsou omezení podle práva EU odůvodněná a přiměřená.
Zároveň se ale v některých členských státech staly příjmy z krátkodobých pronájmů důležitým doplňkem rozpočtu domácností. To platí zejména tam, kde jsou důchodové systémy slabé nebo nedostatečné. Příliš přísná pravidla EU by proto mohla mít nechtěné sociální důsledky. Výše uvedená navrhovaná revize pravidel EU pro státní podporu je tedy méně kontroverzní.
Povolovací proces vystoupal na unijní úroveň
Kromě státní podpory se plán dostupného bydlení snaží uvolnit investice. Společně s Evropskou investiční bankou a národními bankami plánuje Komise mobilizovat veřejný a soukromí kapitál prostřednictvím celoevropské investiční platformy pro sociální a dostupné bydlení. Výstavba bytů bude také výslovně zakotvena v národních partnerských plánech v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU (VFR).
Dalším klíčovým cílem je snížení administrativní zátěže. Zdlouhavé a neprůhledné povolovací řízení je významnou překážkou pro rychlejší výstavbu. Komise plánuje identifikovat pravidla EU, která neúmyslně zpomalují povolovací procesy, a v rámci možností je zjednodušit. Konkrétní legislativní opatření lze očekávat v roce 2027.
Eurochambers, sdružení evropských obchodních a průmyslových komor, tento přístup uvítalo. „Zjednodušení je základním kamenem konkurenceschopnosti EU – a evropský plán dostupného bydlení se zdá být v souladu s tímto principem. Podniky potřebují praktická pravidla, rychlejší vydávání povolení a kvalifikované pracovníky, aby mohly dodávat bydlení v potřebném rozsahu,“ uvedl generální ředitel Ben Butter.
Komise také spojuje dostupnost bydlení se stavební kapacitou. Doprovodná strategie EU pro bytovou výstavbu konstatuje, že Evropa se nemůže dostat z krize bez dobře fungujícího stavebnictví.
Předseda Evropské konfederace stavitelů (EBC) Jean-Christophe Repon ocenil, že Komise uznala bydlení také za průmyslovou výzvu. Varuje však, že „samotné strategie nepřinesou řešení.“ Úspěch podle něj bude záviset na tom, zda opatření EU skutečně posílí místní malé a střední stavební firmy, zjednoduší postupy a zajistí dlouhodobé a dostupné financování. Jinými slovy: realizace bude lokální, nebo žádná.
