Jaderná elektrárna Tušimice zní jako překlep způsobený povánoční únavou autora článku, ale není tomu tak. Třetí jadernou lokalitou v Česku se do patnácti let mají stát severočeské Tušimice u Kadaně. Nejprve však musí záměr společnosti ČEZ projít kolečkem povolovacích řízení. A jak se ukazuje, snadné to nebude.
Během zjišťovacího řízení, tedy úvodní fáze posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), zazněly připomínky z Česka, ale také z Německa a Rakouska. Činili se hlavně Němci. Ministerstvo životního prostředí od nich obdrželo 505 vyjádření elektronickou poštou a dalších 68 klasickou poštou. Podle úmluvy z Espoo se k takto velkým projektům vyjadřují také sousední země.
Čím to chcete chladit?
Zatímco Němci a Rakušané ve svých vyjádřeních zpochybňovali jadernou energetiku jako takovou, připomínky z Česka míří na konkrétní nejasnosti. Krajský úřad Ústeckého kraje se shodl s ekologickými organizacemi na požadavku posoudit, zda voda z řeky Ohře vystačí na chlazení plánovaných reaktorů o výkonu až 1500 megawattů.
Ministerstvo životního prostředí shrnulo došlé připomínky a na jejich základě si od investora vyžádalo zpracování podrobné dokumentace pro řízení EIA. Vysvětlit chce výběr lokality Tušimice u Kadaně. Dále zdůvodnit potřebu záměru z hlediska energetických a strategických potřeb Česka a popsat dopad na radiační zátěž v regionu, ale i jiné dopady na místní obyvatele a životní prostředí. Další připomínky se týkají nakládání s radioaktivním odpadem, který při provozu zvažované elektrárny vznikne.
V seznamu připomínek lze nalézt i následující bod: „Posoudit efektivitu zvolené technologie malého modulárního reaktoru z hlediska množství generovaného radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené elektrické energie.“ Jedná se o slabinu menších reaktorů, o které se zatím hovoří jen v úzce odborných kruzích. Efektivita výroby elektřiny je u nich nižší než u velkých bloků s výkonem od 1000 megawattů výše.
Mohlo by vás zajímat
Zatajený Rolls-Royce
Jak Ekonomický deník upozornil v květnu při prvotním zveřejnění záměru, oznámení pro řízení EIA je poněkud nekonkrétní. Prakticky ignoruje fakt, že se ČEZ dohodl na exkluzivní spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR. Její 470megawattové modulární bloky chce stavět v Temelíně, Tušimicích i dalších lokalitách. Jenže v oznámení pro řízení EIA není konkrétní typ reaktoru uveden. Nalezneme zde jen poznámku o čtyřech možných technologiích, jež připadají v úvahu.
„Volba lokality Tušimice vychází ze zohlednění aktuální dostupnosti potřebných ploch a infrastrukturních a provozních vazeb oznamovatele v České republice. Zároveň je zohledněno zachování kontinuity výroby elektrické energie v lokalitě po ukončení provozu stávající uhelné elektrárny, a tím i zajištění využití existující infrastruktury a personálních vazeb. Z těchto hledisek představuje umístění záměru v lokalitě Tušimice technicky, ekologicky i sociálně optimální řešení,“ uvedl ČEZ.
Co se týká načasování stavby, ČEZ v oznámení napsal, že chce uhelnou elektrárnu Tušimice II odstavit v roce 2030. Po přípravě lokality by v roce 2034 mohla začít stavba prvního jaderného bloku, který by pak zahájil provoz „nejdříve v roce 2038.“ Další dva 470megawattové bloky by hypoteticky mohly být hotové do roku 2042.
Ve hře je také Temelín
Téměř souběžně s řízením EIA pro nový jaderný zdroj v severočeských Tušimicích běží také obdobné řízení pro lokalitu Temelín. Tady chce ČEZ umístit jeden reaktor typu Rolls-Royce SMR. Podle optimistické varianty by mohl nový 470megawattový reaktor být hotový už v roce 2034. Tedy o dva roky dříve než první nový „korejský“ blok v Elektrárně Dukovany II.
Více než jeden se do této lokality nevejde. ČEZ totiž stále v Temelíně drží místo pro dva velké bloky s výkonem okolo 1000 MW. Podle uzavřené opční smlouvy má být dodavatelem technologie korejská společnost KHNP, avšak nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se nechal slyšet, že chce dát šanci i jiným zájemcům.
