Stane se střední Evropa technologickou pevností, která odstraší agresi z Východu? Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz těsně před Vánoci podepsal strategický dokument, který určí podobu polského vojska až do roku 2039. Poláci chtějí ovládnout nebe tisíci drony a do velení zapojit umělou inteligenci.
Česká armáda mezitím realizuje svou vlastní Koncepci výstavby Armády ČR KVAČR 2035, která se soustředí na modernizaci těžké techniky a špičkovou profesionalitu. Která země zvolila efektivnější cestu k zajištění bezpečnosti v éře hybridních hrozeb?
Polský skok do roku 2039: Drony a satelity v první linii
Nově schválený „Program rozvoje ozbrojených sil Polské republiky na léta 2025–2039“ představuje zásadní zlom v plánování obrany. Polsko už nesoustředí síly jen na tradiční bojiště, ale expanduje do kyberprostoru a kosmu.
Náčelník generálního štábu Wiesław Kukuła zdůraznil potřebu vést zesynchronizované operace v sedmi doménách, což zahrnuje i informační válku a prostor nad atmosférou Země.
Polská armáda plánuje masové nasazení bezpilotních prostředků a systémů pro boj proti dronům, které integruje do každé jednotky od nejnižších úrovní. Tato strategie přímo reaguje na zkušenosti z Ukrajiny, kde drony zcela změnily dynamiku fronty.
Mohlo by vás zajímat
Umělá inteligence jako mozek budoucích operací
Polsko do svého systému velení oficiálně zavádí řešení založená na umělé inteligenci. Ta mají zrychlit rozhodování velitelů a zlepšit kvalitu řízení operací v reálném čase.
Ačkoliv dokument podléhá utajení, ministerstvo obrany potvrdilo, že prioritou zůstává vybudování nejsilnější protivzdušné a protiraketové obrany v celém regionu.
Poláci také masivně doplňují zásoby munice a rozšiřují své logistické kapacity, aby armáda dokázala dlouhodobě čelit vysoké intenzitě moderního konfliktu. Investice směřují také do zvýšení schopnosti prolamovat nepřátelské systémy znemožňující přístup do určitého prostoru (tzv. A2/AD systémy).
Česká odpověď: Strategie a moderní standardy
Česká republika sleduje cíle vytyčené v Koncepci výstavby Armády ČR (KVAČR 2035). Tento dokument se zaměřuje na vybudování moderního vojska, které dokáže plně působit v digitálním prostředí a plnit závazky vůči spojencům v NATO. Zatímco Polsko sází na kvantitu a ambici stát se regionální mocností s cílovým stavem až 300 tisíc vojáků (včetně Teritoriální obrany), Česko v koncepci prioritizuje kvalitu 30 tisíc profesionálů doplněných o 10 tisíc aktivních záložníků.
Armáda ČR aktuálně realizuje klíčové přezbrojení na švédská bojová vozidla pěchoty CV90 a připravuje historický přechod na letouny páté generace F-35 Lightning II.
Srovnání strategií: Kde se Praha a Varšava setkávají?
Obě země shodně identifikují jako klíč k přežití na moderním bojišti mobilitu, přesné údery na velké vzdálenosti a technologickou převahu. Polský program 2025–2039 vykazuje extrémně vysokou míru ambicí v oblasti integrace AI přímo do zbraňových systémů.
Česko v tomto směru postupuje podle KVAČR 2035 se zaměřením na interoperabilitu, tedy schopnost hladce spolupracovat s ostatními armádami Aliance, a budování expertních kapacit v kybernetické bezpečnosti prostřednictvím specializovaného velitelství v Brně.
Společným jmenovatelem obou armád je budování robustní protidronové ochrany, která se ukazuje jako nezbytná pro přežití techniky na bojišti.
Průzkum a vesmírné ambice obou sousedů
Rozvoj průzkumných schopností představuje další pilíř, kde si obě země nechtějí nechat ujet vlak. Polsko plánuje vlastní satelitní kapacity, které mu umožní nezávislý pohled na bojiště z oběžné dráhy. Česko v této oblasti sází na své centrum pro analýzu satelitních dat (SATCENT), které patří k evropské špičce. V oblasti lidských zdrojů pak oba státy vnímají nutnost budování silných rezerv. Polsko v novém dokumentu klade důraz na radikální zvýšení kvality výcviku, což koresponduje s českou snahou o personální naplnění jednotek prostřednictvím nových forem služby a modernizace aktivních záloh.
Přestože Polsko disponuje díky zákonu o obraně vlasti nesrovnatelně větším rozpočtem a nakupuje techniku v tisících kusů (např. tanky K2 a Abrams), obě armády shodně sázejí na digitalizaci. Cílem je armáda, která je méně zranitelná v informačním prostoru a zároveň schopná zničit protivníka dříve, než se dostane na dostřel k vlastním hranicím. Nové programy rozvoje jsou jasným signálem, že éra úspor v obraně definitivně skončila a středoevropský prostor se mění v jednu z nejlépe střežených oblastí světa.
