Dokáže Evropa skutečně přesunout zboží ze silnic na koleje, nebo jde jen o nesplnitelný sen bruselských úředníků? Nejnovější expertní analýza stavu evropské dopravy ukazuje fascinující paradox. Zatímco technologicky vyspělé terminály, včetně toho v Praze-Uhříněvsi, patří k absolutní špičce, celý systém naráží na zastaralá pravidla a infrastrukturu, která vlaky nutí k obrovským objížďkám.
Kde leží největší slabiny a proč německá síť terminálů dominuje celému kontinentu? Napoví data z podrobné analýzy.
Praha-Uhříněves jako jeden z nejlepších terminálů v Evropě
Analýza podrobně zkoumala jedenáct strategických uzlů a výsledky pro Českou republiku vyznívají velmi příznivě. Praha-Uhříněves patří mezi nejlépe propojené vnitrozemské terminály v celé Evropské unii.
Zatímco italské Busto Arsizio realizuje spojení s největšími přístavy severní i jižní Evropy a Madrid zůstává kvůli omezení na vnitrostátní relace s Valencií spíše logistickým ostrovem, Praha těží ze své strategické polohy a silné orientace na severní Německo. Střední Evropa v tomto směru jasně dominuje, protože se zde nachází šest z deseti nejlépe hodnocených terminálů v Unii. Celkově má v Evropě přístup k železnici až 93 % terminálů, ale jen necelá čtvrtina je napojena na říční dopravu.

Železnice v zajetí objížděk: Vlaky najezdí o stovky kilometrů více
Data odhalují krutou pravdu o efektivitě kolejové dopravy. Průměrná vzdálenost přepravy vzdušnou čarou činí 602 km, ale realita vypadá zcela jinak. Železniční trasy jsou průměrně o 36,7 % delší než přímý směr, zatímco u silniční dopravy činí tato zacházka jen necelých 25 %. V praxi to znamená, že zatímco kamion ujede v průměru 793 km, vlak musí kvůli omezením infrastruktury a objížďkám urazit téměř 800 km. Železnice představuje pro dopravce stále méně přímou a často komplikovanější volbu, přestože průměrná celková vzdálenost pro oba druhy dopravy zůstává podobná.
Německá nadvláda a technologické inovace
Německo zůstává logistickým srdcem Evropy, protože soustřeďuje 25 až 30 % všech terminálů v EU. Díky husté síti nabízí bezkonkurenční možnosti pro krátké trasy. Moderní uzly v celé Unii navíc zavádějí technologie pro zrychlení dopravy, jako jsou digitální systémy pro řízení operací, automatické skladování nebo dálkově ovládané jeřáby. Významný pokrok představují systémy OCR pro automatické čtení údajů u bran nebo inovativní horizontální nakládka návěsů na vagony, která nevyžaduje drahé jeřáby a zefektivňuje celou překládku. Inovace se zaměřují také na nízkoemisní vozidla a napájení zařízení energií z pevniny.
Úzká hrdla: Proč podíl železnice stagnuje na 17 procentech?
Navzdory miliardovým investicím podíl železnice na trhu zamrzl. Dopravci narážejí na zásadní bariéry, mezi které patří nedostatečná kapacita terminálů, krátké koleje a časté zácpy v přístavech. Kamiony stále vítězí díky své flexibilitě a nižší ceně, zatímco železnici drtí vysoké náklady na energii, geopolitické napětí a nespolehlivost spojů. Výrazné rozdíly panují i mezi státy. Například Itálie obsluhuje dvakrát více tras než Španělsko a kamiony tam najezdí trojnásobný počet kilometrů. Naopak Německo a Litva vykazují nejkratší průměrné úseky silniční přepravy k terminálům.
Čas na revizi pravidel: Jaké kroky zachrání evropskou logistiku?
Zpráva jednoznačně uvádí, že současná evropská směrnice neodpovídá realitě trhu a vyžaduje modernizaci definice dopravy založenou na výsledcích a snižování nákladů. Experti doporučují masivní investice do elektrifikace a budování terminálů blízko městských oblastí. Nezbytnost představuje také modernizace vybavení pomocí unijních fondů a zajištění nepřetržitého provozu terminálů s monitorováním v reálném čase, aby se zvýšila transparentnost služeb pro klienty.
Pro zvýšení konkurenceschopnosti navrhuje analýza zavedení finančních pobídek, které kompenzují náklady na překládku, a sjednocení reportování dat na úrovni EU. Budoucí systém musí být odolný vůči vnějším šokům a nabízet větší regulační pružnost. Příkladem mohou být výjimky ze zákazů jízd na krátkých silničních úsecích, které přímo napojují terminály na dálniční síť, aniž by došlo ke snížení ekologických standardů.
