Česká republika se sice oficiálně hlásí k plnění dvouprocentního závazku vůči NATO, pohled na detaily státních financí podle nové vlády ale odhalil komplikovaný mechanismus. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil současný stav za „neuvěřitelný příběh“ a upozornil, že systém financování armády nikdo pořádně neřídí.
Vláda proto spouští hloubkovou kontrolu a mění složení Bezpečnostní rady státu.
Kde chybí 15,6 miliardy?
Podle aktuální analýzy, kterou premiér představil po svém jmenování, hospodaří samotné ministerstvo obrany s částkou 156,5 miliardy korun. To představuje pouze 1,84 % HDP. Aby stát vůči spojencům v Alianci vykázal slíbených 2,02 % HDP, musí zbývajících 15,6 miliardy korun narychlo „posbírat“ z rozpočtů jiných úřadů.
Tento model Andrej Babiš ostře kritizoval s tím, že je nepřípustné, aby se klíčové obranné výdaje skládaly jako mozaika z prostředků čtrnácti různých kapitol, aniž by proces někdo centrálně koordinoval.
Na obranu tak musí ze svých prostředků povinně přispívat zpravodajské a bezpečnostní složky jako Bezpečnostní informační služba (BIS) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ale i strategické resorty vnitra, dopravy, zdravotnictví a zahraničních věcí. Do celkového součtu se započítávají také výdaje Kanceláře prezidenta republiky, Správy státních hmotných rezerv či Technologické agentury.
Mohlo by vás zajímat
„Když jsem se ptal, kdo to řídí, nikdo mi nebyl schopen odpovědět,“ prohlásil premiér s tím, že Ministerstvo obrany nyní dostalo za úkol převzít nad těmito výpočty přímý dohled a osobní odpovědnost.
Instituce doplácející 15,6 miliardy korun na obranu
| Skupina úřadů | Vybrané instituce |
| Bezpečnostní složky | BIS, NÚKIB, NBÚ |
| Hospodářské rezervy | Správa státních hmotných rezerv (SSHR) |
| Infrastruktura a služby | Ministerstvo dopravy, Zdravotnictví, ČTÚ |
| Diplomacie a správa | Ministerstvo zahraničí, Kancelář prezidenta |
Zdroj: Úřad vlády ČR
Muniční iniciativa pod drobnohledem
Dalším bodem, kde vláda vyžaduje jasné odpovědi, je takzvaná muniční iniciativa pro Ukrajinu. Jde o strategický projekt, jehož cílem je zajistit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu nákupem v zemích mimo Evropskou unii. Česko v ní funguje jako prostředník, který vyhledává dostupné zásoby dělostřelecké munice po celém světě, zajišťuje financování od západních spojenců a organizuje logistiku dodávek.
Přestože premiér projekt v principu podporuje, trvá na prověření jeho transparentnosti. Bezpečnostní rada státu (BRS) se proto sejde 7. ledna v 9 hodin, aby projednala, zda při nákupu munice nedocházelo ke korupci či zneužívání funkcí. S tím souvisí i personální obměna v samotné radě.
Kabinet schválil nové složení BRS, které předsedá premiér a funkci místopředsedy zastává ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dalšími členy jsou ministři obrany, zahraničí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy.
Tvrdší azylový zákon
V oblasti vnitřní bezpečnosti premiér potvrdil odmítnutí migračního paktu a ohlásil přípravu novely azylového zákona. Ta má radikálně zjednodušit vyhoštění nelegálních migrantů, kteří na území České republiky spáchají trestný čin. Stát chce mít možnost tyto osoby deportovat zpět do zemí původu, jako jsou Sýrie nebo Afghánistán. Andrej Babiš zdůraznil, že bezpečnost českých občanů musí mít přednost před právy kriminálníků. Česko v tomto směru aktivně podpoří i obdobné iniciativy Dánska a Itálie.
