Evropská unie začala pod hrozbou pokut vymáhat digitální pravidla pro velké online platformy. Sankci se nevyhnula ani sociální síť X miliardáře Elona Muska. Od Evropské komise dostala pokutu v přepočtu 2,9 miliardy korun kvůli nedostatečné transparentnosti. To vyvolalo negativní odezvu u amerických politiků i dalších technologických hráčů. Portál EU Perspectives hovořil s europoslancem Sandrem Gozim (Renew/Francie) o tom, co verdikt znamená pro další prosazování evropských pravidel.
Poslanecká frakce Renew uvítala pokutu uloženou síti X, ale reakce ze strany USA byla velmi ostrá. Bude Unie prosazovat nařízení o digitálních službách (DSA) i přes rostoucí politický tlak?
Pokuta potvrzuje základní princip. Žádná platforma není nad zákonem, včetně X. Rozhodnutí se zakládá na konkrétních porušeních transparentnosti – klamavých modrých značkách, neprůhlednému systému reklam, nedostatečnému přístupu k datům pro výzkumníky.
Komise by měla pokračovat ve vyšetřování manipulace s informacemi. V případě, že se potvrdí porušení předpisů, uložit další sankce. Nařízení o digitálních službách stanovuje jasné povinnosti a účinné nástroje pro vymáhání pravidel – od opakovaných sankcí až po omezení služeb.
Nejde o geopolitiku, nebo „trestání amerických společností“. Jde o regulaci přístupu na jednotný evropský trh a ochranu evropských spotřebitelů. Pokud by Unie pod tlakem ustoupila, podkopalo by to celý digitální rámec. To prostě nepřichází v úvahu.
Snížit závislost na americké síti
Má smysl, aby kvůli Muskovým útokům na Unii, dál zástupci unijních institucí používali síť X?
Muskovy útoky jsou nezodpovědné, ale miliony Evropanů stále používají tuto sociální síť (dříve Twitter). Úplné opuštění platformy by znamenalo přenechat veřejný prostor extremistům a dezinformacím.
Platforma X by ale nikdy neměla být považována za zásadní infrastrukturu pro Evropu. Unijní instituce by měly diverzifikovat své komunikační kanály, udržovat jasnou „domovskou základnu“ na oficiálních webových stránkách a snížit závislost na jakémkoli soukromém subjektu. Prozatím by instituce měly zůstat, dodržovat pravidla a diverzifikovat informační kanály. Souběžně ale připravovat strategii odchodu.
S ohledem na připravovanou právní normu o digitální spravedlnosti – jaké mezery by měla řešit a jak doplnit stávající pravidla?
Nařízení o digitální spravedlnosti (DFA) se má zaměřit na to, co v současné době zůstává mimo pozornost. Například struktura řady sítí a internetových stránek, které zvyšují závislost na jejím používání. To dnes upravuje pouze nepřímo spotřebitelské právo, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nebo nařízení o umělé inteligenci. DFA má zakázat manipulativní rozhraní – klamavá tlačítka, nekonečné žádosti o souhlas, záměrně matoucí zrušení služby. Zejména se jedná o ochranu dětí a dalších zranitelných uživatelů.
Nová pravidla se mají týkat také agresivního a manipulativního marketingu influencerů, kde zůstávají pravidla pro transparentnost neúplná. Cílem je jasné prostředí a rychlejší vymáhání pravidel.
Mohlo by vás zajímat
ChatGPT může brzy spadat vedle nařízení o umělé inteligenci také pod povinnosti DSA. Jak daleko má tato norma zajít v regulaci umělé inteligence?
Tyto dva rámce se vzájemně doplňují. Pravidla pro umělou inteligenci mají regulovat samotnou technologii: řízení rizik, bezpečnost, správu trénovacích dat a dohled nad vysoce rizikovým používáním nástrojů AI.
Nařízení o digitálních službách se má zaměřit na AI jako na digitální službu. Na systémové hodnocení rizik, zmírňování dezinformací a manipulace, transparentnost algoritmů, mechanismy oznamování a přijímání opatření a přístup pro prověřené výzkumníky. Společně chrání uživatele a demokracii a zároveň umožňují inovace.
Zjednodušení pravidel nesmí snížit ochranu
V návrhu digitálního omnibusu (zjednodušení pravidel) varuje Renew před oslabením ochrany soukromí. Jaké jsou vaše hlavní obavy?
Zjednodušení se nesmí stát trojským koněm pro oslabení práv. Příliš úzké vymezení pojmu „osobní údaje“ nese riziko, že velké objemy údajů budou vyňaty z ochrany GDPR. Obáváme se také zvýšení rizika diskriminace. Pokud dojde ke snížení záruk, nejvíce z toho budou těžit velké platformy.
Malé a střední podniky a občané nepotřebují oslabení GDPR. Potřebují jasnější pokyny a účinné vymáhání. Naše poselství je jednoduché. Ano skutečnému zjednodušení a menší byrokracie, ne demontáži GDPR.
Jaké by měly být hlavní digitální priority Evropského parlamentu pro rok 2026?
Za prvé, vymáhání pravidel. Musíme zajistit skutečné dodržování pravidel, která jsme přijali. Za druhé, učinit z nařízení o digitální spravedlnosti skutečnou ochranou spotřebitelů. Řešit návykový design, manipulativní marketing a posílit ochranu nezletilých. Za třetí, bránit jádro nařízení GDPR a ePrivacy v digitálním omnibusu, vyjasnit překrývání, aniž by došlo k oslabení práv.
A konečně posílit kybernetickou bezpečnost a digitální odolnost, včetně unijních institucí a kritické infrastruktury. Zároveň snížit zbytečnou zátěž pro malé a střední podniky.
