Už nejen zemědělství a regionální soudržnost. Evropě přibyly nutné výdaje, a to zejména na obranu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie od roku 2028 musí vyřešit takřka nemožný úkol – přidat výdaje bez jakékoli jistoty nových zdrojů příjmů. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (EPP/CZE) čekají vyjednavače tvrdé boje. Evropský parlament (EP) chce hrát výraznou roli.
Jako jedna z klíčových vyjednavaček Evropského parlamentu o příštím víceletém finančním rámci (VFR) se Nerudová ocitla v centru toho, co se jeví jako jedno z nejobtížnějších rozpočtových jednání v nedávné historii EU. Příští sedmiletý rozpočet, který bude platit od roku 2028, musí sladit tradiční politické priority, jako jsou zemědělství a soudržnost, s novými požadavky od obrany po konkurenceschopnost. A to vše při splácení společného dluhu z minulosti. Poslankyně Evropského parlamentu o tom mluví v nejnovější epizodě podcastu EU Perspectives.
„Zúčastnila jsem se velmi důležitých jednání a ta poslední byla velmi ostrá,“ řekla Nerudová. A popsala napjaté výměny názorů s Evropskou komisí (EK) ohledně jejího původního návrhu: „Byli jsme velmi ostří vůči komisaři pro rozpočet, jenž se snažil změnit návrh, který je na stole.“
Nerudová zasedá ve vysoce postavené vyjednávací skupině zastupující Evropský parlament spolu s jeho předsedkyní Robertou Metsolou, vedoucími politických skupin a zpravodaji. Tato skupina nedávno pohrozila, že některé části návrhu Evropské komise zcela zamítne. Tento krok znamenal odklon od dosavadní praxe, kdy parlament často hrál při tvorbě VFR jen vedlejší roli.
Mohlo by vás zajímat
„Hrozba byla velmi vážná,“ uvedla Nerudová s tím, že lídři největších politických skupin zaslali EK dopis, v němž varovali, že návrh mohou zablokovat.
Jde o peníze daňových poplatníků
Proti návrhu se europarlament postavil z tří hlavních důvodů. Zaprvé, poslanci kritizovali plán založit politiku soudržnosti na nástroji pro oživení a odolnost, který podle Nerudové parlament vyřazuje z rozhodování. „Je to jen ping-pong mezi Evropskou komisí a členskými státy,“ řekla.
Zadruhé, komise navrhla sloučit zemědělství, lesnictví a soudržnost do jednoho širokého politického rámce bez jasných záruk. „Nikdo například nechtěl, aby se v některých zemích 100 % prostředků věnovalo na zemědělskou politiku a nic na politiku soudržnosti,“ vysvětlila Nerudová.
A konečně, parlament vznesl námitky proti tomu, co považoval za omezení institucionální role ve srovnání se současným VFR. „Jedná se o peníze evropských daňových poplatníků a my jsme jedinou přímo volenou institucí,“ uvedla. „Proto chceme mít kontrolu nad penězi, které Evropa utrácí.“
Takzvaná „vyjednávací schránka“, kterou poslanci EP předložili Radě EU, částečně řeší dvě z těchto obav. Nerudová to označila za malé vítězství parlamentu, ale zdůraznila, že boj o parlamentní dohled zdaleka neskončil. Kromě institucionálních mocenských bojů je podle ní ústředním problémem struktura. Po zohlednění inflace a splátek dluhů návrh EK nenabízí žádné skutečné zvýšení kupní síly.
Pětina výdajů na splácení půjčky z doby covidu
„Pokud odečtete splátky předchozího společného dluhu a započítáte inflaci, jedná se víceméně o stejnou částku rozpočtu jako v předchozím období,“ uvedla. „A to je rozpočet Dánska – pro 27 členských států.“
Zároveň bude pětina ročních výdajů EU směřovat na splácení dluhu, který vznikl během pandemie. „Takže každý rok nám ubude asi 20 %,“ uvedla Nerudová. Výsledkem budou podle ní výrazné škrty v tradičních politikách. Podíl rozpočtu věnovaný zemědělství, soudržnosti a rybolovu klesne z 66 na 44 procent, přičemž samotné financování rybolovu se sníží z šesti miliard eur na dvě miliardy eur.
„Přidáváme nové priority, jako je společná obrana, ale se stejným objemem peněz,“ řekla. „Tato rovnice nefunguje.“ Jako zpravodajka pro nové „vlastní zdroje“ – příjmy na úrovni EU – Nerudová usiluje o seriózní debatu o tom, jak financovat ambicióznější Unii, aniž by se opakovaly chyby z minulosti.
„Nechceme další společný dluh,“ řekla. „Dříve se 27 členských států dohodlo na zvýšení společného dluhu, aniž by se dohodly na tom, jak jej splatit. Nyní za to platíme cenu.“
Návrhy na nové zdroje, včetně daně pro velké korporace nebo daně z příjmů z obchodování s emisemi, už narazily na silný odpor v Radě EU. Nerudová však trvá na tom, že vyhýbat se diskusi nikam nevede.
Obrat v Česku
„Každý členský stát říká: Chci více pro zemědělství, více pro soudržnost, více pro konkurenceschopnost. Ale nechci zvyšovat příjmy,“ řekla. „Upřímně řečeno, to nefunguje.“ Zaznamenala změnu postoje v některých hlavních městech včetně Prahy. „Po desetiletí Česká republika chtěla minimální rozpočet EU,“ řekla. „Nyní začínáme uvažovat, že s tímto minimálním rozpočtem nemůžeme financovat společnou obranu.“
Nerudová také varovala, že jakékoli navýšení výdajů EU musí doprovázet přísný dohled. Jako varovný příklad uvedla vývoj v Maďarsku a na Slovensku.
„Musíme dodržovat právní stát,“ řekla a kritizovala kroky slovenského premiéra Roberta Fica, který oslabuje protikorupční instituce. „Všechny tyto kroky společně vytvářejí netransparentní prostředí a obrovský prostor pro korupci.“ Podle ní to posiluje potřebu silnější role europarlamentu: „Musíme se starat o to, jak se v celé Evropě utrácejí peníze evropských daňových poplatníků.“
Bude to dlouhá cesta
Vzhledem k tomu, že v Radě EU se stále vyžaduje jednomyslnost, bude cesta k dohodě dlouhá a politicky náročná, zejména v kontextu rostoucího populismu a geopolitické nejistoty. „Evropa se musí starat sama o sebe,“ řekla. „Žádná z našich zemí není schopna se bránit sama.“
Navzdory překážkám zůstává Nerudová opatrně optimistická: „Pokud jde o mě, vynaložím maximální úsilí, abychom dosáhli dobré dohody.“ „Teprve jsme začali – a před námi jsou ještě dva roky jednání,“ uzavřela.
