Byla to nešťastná souhra událostí, která se může stát s pravděpodobností přibližně jedna ku třem milionům. Tak vyhodnotil ČEPS částečný blackout, který v pátek 4. července ochromil část území České republiky. Pro srovnání: pravděpodobnost získání hlavní výhry ve Sportce je jedna ku sedmi milionům.
Jak ve své expertní zprávě uvádí provozovatel přenosové soustavy ČEPS, dvě zřejmě nesouvisející události od sebe dělilo jen 38 vteřin. Nejprve došlo v 11:51 hodin k pádu fázového vodiče na vedení V411 v Ústeckém kraji. Hned poté nastal výpadek kotle největšího uhelného bloku na českém území – 660megawattového bloku v Ledvicích na Teplicku. „Výpadek kotle byl způsoben neotevřením jedné z armatur vstupu vstřikované vody,“ uvedl ČEPS.
Nešťastná shoda nehod
„Žádná z událostí by sama o sobě neohrožovala bezpečnost soustavy, problém byl v jejich souběhu. Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme přitom na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ uvedl k výsledkům expertní zprávy předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Zprávu zpracoval ČEPS společně s evropským sdružením přenosových soustav ENTSO-E.
Zpráva ENTSO-E se zdá být o něco odvážnější. Detailněji popisuje třeba přetržení vodiče na lince V411, což je velmi staré vedení z roku 1961. Upozorňuje na špatně provedenou opravu vodiče po minulé havárii na konci loňského roku. Mechanické spojení ocelového jádra lana bylo řádně těsné, problém nastal na spojení hliníkové části vodiče. „Teplo generované elektrickým proudem ovlivnilo mechanické vlastnosti ocelového jádra během provozu, což následně způsobilo přetržení lana a pád vodiče,“ uvádí ENTSO-E.
„Přestože 4. července sehrála rozhodující roli náhoda, je na místě zmínit i řadu nepříznivých ekonomických okolností na trhu s elektřinou. Poruchy se odehrály těsně po sobě v době denního maxima spotřeby a nízké výroby regulovatelných zdrojů. Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu. Proto je třeba pokračovat v investicích do posílení sítí, řídicích a predikčních systémů,“ doplnil Martin Durčák.
Mohlo by vás zajímat
Dominový efekt
V poledne dispečer ČEPS vypnul vedení V208, které bylo přetíženo na 143 procent a hrozilo jeho nenávratné zničení. Poté už nastal dominový efekt. Výpadek dodávek elektřiny postihl území Libereckého a Královéhradeckého kraje a také velkou část Ústeckého, Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Celkový výpadek spotřeby dosáhl 2300 MW, tedy více než čtvrtinu z původní hodnoty 8200 MW.
„V inkriminovaný moment se dispečerům aktivovaly stovky systémových alarmů a toky na vedeních a výsledky výpočtů se rozsáhle měnily z minuty na minutu. U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětluje člen představenstva ČEPS Pavel Šolc odpovědný mimo jiné za oblast dispečerského řízení.
Tři hodiny bez elektřiny
Na rozdíl od úplného blackoutu ve Španělsku a Portugalsku se v českém případě podařilo udržet téměř tři čtvrtiny soustavy v provozu. „Plán obnovy byl neprodleně aktivován. K vyřešení situace pomohla také efektivní spolupráce s provozovateli dotčených distribučních soustav, zahraničních přenosových soustav a složkami integrovaného záchranného systému i dalšími relevantními subjekty. Osvědčilo se, že scénáře možných krizových situací pravidelně společně procvičujeme,“ zmínil Martin Durčák.
Díky všem těmto faktorům se podařilo obnovit dodávky elektřiny po dvou hodinách na území Prahy a po třech hodinách ve zbývajících oblastech. Výpadek dodávek postihl celkem asi jeden milion odběrných míst z celkového počtu 6,3 milionu.
Na základě výpadku ze 4. července přijal ČEPS řadu opatření zaměřených na posílení odolnosti přenosové soustavy nad rámec požadovaných bezpečnostních standardů. Jedná se například o zpřísnění standardů spolehlivosti v oblasti plánování a přípravy provozu, revizi nastavení ochran u intermitentních zdrojů nebo zavedení mimořádné diagnostiky po každé opravě spoje vedení.
Jak to vidí expert
„Z našeho pohledu je důležité, že nedošlo k systémovému selhání organizace energetiky. Výsledky šetření naopak potvrzují naše předpoklady o pozadí vzniku havárie. A sice, že kromě dvou technických závad a jejich velmi nepravděpodobné kombinace byla příčinou na pozadí změna, která v elektroenergetice probíhá. A to náhrada velkých zdrojů s plánovatelným průběhem výroby zdroji vyrábějícími kolísavě,“ řekl k výsledkům šetření ředitel strategie poradenské firmy EGU Michal Macenauer.
Macenauer tedy naznačuje, že příčina kolapsu mohla být podobná jako ve Španělsku. Blackout, který potrápil Pyrenejský poloostrov 28. dubna, způsobilo přepětí v síti. Kolaps dodávek elektřiny nastal i kvůli nízkému dostupnému výkonu zdrojů s řiditelným výkonem. Síť byla naopak přímo „zaplavena“ vysokou výrobou elektřiny v solárních elektrárnách. Událost následně rozpoutala debatu o tom, jaký podíl energie z výkonově nestabilních větrných a solárních elektráren je ještě zvládnutelný.
