Zpřísnění mechanismu, který umožňuje unijním institucím pozastavit dotace členským zemím porušujícím principy právního státu, schválili evropští poslanci. Cílem je nejen ochrana unijních peněz, ale také vyšší tlak na země, které nedodržují unijní pravidla. Nejčastěji zmiňovaným hříšníkem je Orbánovo Maďarsko.
Poslanci Evropského parlamentu chtějí donutit vlády členských zemí, aby dodržovaly unijní pravidla a hodnoty demokracie. S takzvaným posílením režimu podmíněnosti, kterému se přezdívá peníze za hodnoty, souhlasila většina europoslanců. Pro hlasovalo 386 z nich, proti bylo 184 poslanců, 15 se zdrželo hlasování.
Většina českých zástupců hlasovala proti
Pro návrh hlasovali Danuše Nerudová a Jan Farský zvolení za STAN, Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer zvolení za TOP09. A také Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (všichni EPP). Se zpřísněním pravidel souhlasila i Markéta Gregorová (Zelení) zvolená za Piráty.
Proti naopak byli Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová zvolení za ODS (ECR). A také Nikola Bartůšek a Antonín Staněk zvolení za Přísahu. Návrh nepodpořili ani Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová zvolení za ANO (všichni Patrioti pro Evropu). Proti byl také Ivan David z SPD (Evropa suverénních národů) a Ondřej Dostál (nezařazený) z uskupení Stačilo! Zdržel se Ondřej Krutílek z ODS.
Nutnost rychlejší reakce
Zákonodárci, kteří nová pravidla podpořili, tvrdí, že bruselské instituce musí reagovat rychleji a rozhodněji v případech, kdy země evropského bloku porušují zásady právního státu. Evropská poslankyně Ana Catarina Mendesová (S&D/Portugalsko) zdůraznila, že Unie musí zlepšit svou schopnost monitorovat případy porušování zásad právního státu.
Poslanci Evropského parlamentu navrhli zjednodušit podávání stížností a urychlit jejich aktivaci.
Mohlo by vás zajímat
Maďarsko jako testovací případ
Komise poprvé použila mechanismus podmíněnosti výplaty evropských dotací na Maďarsko. Bruselská exekutiva dlouhodobě kritizuje vládu Viktora Orbána kvůli zásahům do nezávislosti soudního systému, šíření korupce a neprůhlednému systému zadávání veřejných zakázek.
Komise v prosinci 2022 zmrazila výplatu 6,3 miliardy eur (153,7 miliardy korun) z kohezních fondů, které jsou určeny na rozvoj regionů. Polsko se krácení prostředků vyhnulo po změně vlády, kdy současný kabinet Donalda Tuska slíbil reformu soudnictví.
Kritika polského ústavního soudu
Shodou okolností 18. prosince Soudní dvůr EU v Lucemburku rozhodl, že polský ústavní soud porušil několik zásad unijního práva. Také nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně.
Evropský soud rozhodoval o žalobě, kterou podala Komise v době, kdy byla v Polsku u moci strana Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, ústavní soud jej odmítl. Od roku 2023 se dosud nepodařilo polským ministrům spravedlnosti, které jmenovala Tuskova liberální vláda, nezávislost ústavního soudu obnovit.
