Hospodářským výborem Sněmovny prošel další zákon zahrnující evropskou směrnici do českého práva. Tentokrát bude jednodušší vymáhat odškodnění za kartelové jednání. Zpoždění je v tomto případě půl roku. Podle Úřadu pro hospodářskou soutěž nehrozí ČR žádný postih.
Téměř šest měsíců po uplynutí lhůty, kdy měla být do českého právního systému zakomponována (termín byl 27. 12. 2016) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104/EU o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži, prošel zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže garančním výborem Sněmovny. Směrnice upravuje problematiku specifických situací odškodnění při porušení soutěžních pravidel obsažených v čl. 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanovují práva a povinnosti, resp. zakazují určitá jednání, která by mohly narušit soutěž na vnitřním trhu.
Původně navrhovatelé chtěli, aby byl zákon projednán ve zrychleném režimu a byl Sněmovnou schválen již v prvním čtení. To však poslanci letos v březnu zamítli. Před posledním projednání v poslanecké sněmovně ve 3. čtení jej dnes měli na stole poslanci Hospodářského výboru Sněmovny, kde byl bez problémů schválen. Teď bude na řadě třetí čtení na plénu Sněmovny, takže to vypadá, že tento zákon by mohl do konce volebního období dolní komorou Parlamentu projít.
Půlroční zpoždění podle předsedy Úřadu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje, jenž je jedním předkladatelů zákona, neznamená pro Českou republiku žádné komplikace. „Prodlení s transpozicí nemá pouze Česká republika, ale více členských států. V našem prostředí se poměrně dlouhou dobu diskutovalo o tom, jaká je vhodná koncepce pro transpozici. Uvedená problematika totiž spadá do rozhraní práva občanského, občanského soudního procesu a správního práva,“ uvedl na otázky o příčinách prodlení Rafaj s tím, že pokud mu je známo, Evropská Komise nevede žádné šetření, jež by se týkalo prodlení s transpozicí této směrnice. O problémech s transpozicemi evropské legislativy jsme psali před více než rokem v textu Česku hrozí pokuty kvůli skluzu s implementací práva EU. Největším hříšníkem je Babišův rezort
Mohlo by vás zajímat
Poslanec Marek Černoch v pozměňovacím návrhu navrhoval, aby všechny případné soudní spory, které budou v souvislosti s tímto zákonem vedeny, rozhodoval speciální soudní senát u Krajského soudu v Brně. S tím souhlasí ministerstvo spravedlnosti, které je druhým předkladatelem zákona, s takovým návrhem souhlasí. Předseda ÚOHS Petr Rafaj však nesouhlasí kvůli tomu, že jde o civilní řízení o náhradu škody. „Není to řízení o porušení veřejné soutěže, ale o náhradě škody. Navíc civilní právo by mělo být účastníkům místně příslušné, takže zejména pro menší podnikatele by bylo velmi nákladné se domáhat svého práva u soudu v Brně,“ dodal Rafaj. Podotkl, že v současné době běží cca 70 sporů ohledně náhrady škody a běžně jej řeší obecné soudy. Rafaj jako příklad uvedl případ, kdy se v městě na jihu Čech domluvili čtyři podnikatelé a dalšího svým jednáním poškodili. „Mělo by se to tedy řešit v Českých Budějovicích, nikoliv v Brně. To vyvolá obrovské náklady,“ řekl Rafaj. Poslanci jeho názoru vyhověli a zamítli Černochův pozměňovací návrh.
[mn_protected]
Navrhovaný zákon má podle předkladatelů jednotně stanovit pravidla nezbytná pro vymáhání způsobené škody v důsledku porušení soutěžních pravidel. „Poškozené subjekty budou moci uplatňovat své soukromoprávní nároky žalobami o náhradě škody v občanském soudním řízení.
Předložený návrh zákona upravuje především hmotněprávní ustanovení o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, ustanovení procesněprávní o řízení o náhradě před soudy,“ uvádí se ve shrnutí záměru zákona.
Předkladatelé materiálu míní, že soukromoprávní vymáhání náhrady škody či újmy způsobené porušení pravidel hospodářské soutěže je dlouhodobě nedostatečně a především nejednotně upraveno napříč všemi členskými státy EU. Na překážky v oblasti vymáhání škod v důsledku porušení antimonopolního práva EU i národních států upozornila rovněž Zelená kniha Evropské komise z roku 2005 a na ni navázala v roce 2008 Bílá kniha Evropské komise. „Směrnice harmonizuje vnitrostátní pravidla členských států pro podávání těchto žalob, dále upravuje například přístup žalobce k důkazům apod.,“ vysvětlil Rafaj. Podle něj budou soukromoprávní žaloby na odškodnění budou působit synergicky, neboť společně s veřejnoprávními pokutami budou účinněji odrazovat od porušování soutěžních pravidel.
Ochrana „práskačů“
Velký důraz bude také kladen na ochranu údaj těch osob, které napomůžou k rozkrytí kartelové dohody. Toto pravidlo se bude vztahovat také na firmy, které na kartelové praktiky upozorní. „V souladu se Směrnicí je upraven též zákon o ochraně hospodářské soutěže tak, aby byla důsledně zajištěna ochrana údajů obsažených ve správním řízení u orgánu hospodářské soutěže v souvislosti s podanými žalobami, zejména údaje osob, které napomáhají k odhalení a prošetření kartelů, tzv. leniency program. Leniency program je program shovívavosti, kdy účastník kartelu dobrovolně poskytne informace o kartelu a jeho úloze v něm, za což může být u tohoto účastníka upuštěno od uložení pokuty orgánem hospodářské soutěže,“ píše se dále ve shrnutí záměru zákona.
Co zákon obsahuje – podívejte se na celý návrh zákona
„Fungování soutěžních pravidel na vnitřním trhu má přeshraniční charakter. Rozdílné úpravy vymáhání náhrady škody v členských státech způsobují právní nejistotu subjektů působící na vnitřním trhu v oblasti hospodářské soutěže, což vede k nerovným podmínkám při uplatnění této újmy. Rozdíly nepříznivě ovlivňují hospodářskou soutěž a vnitřní fungování trhu EU. Nerovné prosazování uplatňování náhrady újmy v jednotlivých členských státech může vést ke konkurenční výhodě některých podniků, které sídlí v členském státě, jehož právní úprava náhrady újmy je výhodnější, než v jiném členském státě, což může mít vliv na usazování subjektů v členských státech,“ uvádí se v důvodech pro předložení tohoto zákona, který obsahuje:
- Definování domněnky vzniku škody v důsledku kartelu
- Rozsah a způsob náhrady škody (plná výše náhrady škody, zákaz nadměrného odškodnění, úroky, možné vyčíslení škody soudem)
- Náhradu škody způsobenou několika škůdci a jejich vzájemné vypořádání (společná a nerozdílná odpovědnost, výjimka z odpovědnosti za škodu pro účastníka leniency a pro malý a střední podnik)
- Úpravu promlčecí doby (5 letá, běh promlčecí doby, stavení promlčecí doby)
- Řízení o zpřístupnění důkazního prostředku (průběh, složení kauce, nakládání s důvěrnými informacemi, ochrana obchodního tajemství apod.)
- Řízení o náhradě škody (příslušnost soudů, přerušení řízení, vázanost soudu rozhodnutím orgánů, náklady řízení, smír)
- Pokuty (za nezpřístupnění důkazů nebo ztížení zpřístupnění dokumentů)
Směrnice blíže zavádí tyto instituty do zákona:
- do rozsahu náhrady škody se řadí výslovně i úroky
- institut obrany námitkou přenesení cen – přenesení škody na dalšího v řetězci poškozených
- možnost omezení uplatňování určitých důkazů v soudním řízení – leniency
- počátek běhu promlčecí lhůty až od ukončení škodlivého jednání a neomezená objektivní lhůta
- možnost nepřímého odběratele žalovat o náhradu škody
- zákaz pro soud snížit náhradu škody v případech hodných zvláštního zřetele
- pokuty v civilním řízení do 10 mil. Kč nebo do výše 1 % čistého obratu, kdo nezpřístupní nebo podstatně ztíží zpřístupnění určitých dokumentů jako důkazů
- výslovnou pokutu účastníku soudního řízení při porušení povinnosti chránit obchodní, bankovní a jiné zákonem chráněné tajemství do výše 1 mil. Kč
- speciální institut zpřístupňování dokumentů / důkazního prostředku – speciální řízení – možnost žádat o zpřístupnění dokumentů ještě před samotným civilním řízením
- povinnost zpřístupňovat dokumenty i pro třetí osoby
- povinnost uhradit jistotu 100.000 Kč při podání návrhu na zpřístupnění důkazního prostředku
- možnost soudu stanovit třetí nestrannou osobu, kterým mohou být chráněn dokumenty zpřístupněny za účelem vypracování výpisu z chráněných dokumentů
Zákon se bude týkat primárně uplatňování práv potenciálně poškozených. „Z toho důvodu mohou být dotčenými subjekty právnické osoby či osoby fyzické. Na druhou stranu stejné skupiny osob mohou být v pozici škůdců. Jako zástupci potenciálně poškozených spotřebitelů mohou být identifikovány různé spotřebitelské organizace zastupující zájmy spotřebitelů. Dalšími dílčím způsobem dotčenými subjekty mohou být samosprávné celky, stát, soudy a orgán ochrany hospodářské soutěže,“ míní zpracovatelé materiálů.
[/mn_protected]
Jiří Reichl
