Nová pravidla v rámci programu ReArm Europe mají výrazně posílit evropské schopnosti bránit se potenciálnímu nepříteli. S vyššími výdaji na obranu souhlasili evropští poslanci včetně většiny těch z Česka. Nová pravidla umožní, aby různé unijní finanční programy podpořily projekty, které souvisejí s obranou, bezpečností a odolností celého evropského bloku. Do roku 2030 chce Unie utratit 800 miliard eur, což je v přepočtu 19,4 bilionu korun.
Unie může ve velkém utrácet za zbrojení v rámci iniciativy ReArm Europe, která počítá s tím, že do konce dekády mohou členské země sedmadvacítky utratit až 19,4 bilionu korun za celou řadu projektů souvisejících s obranou. S novými pravidly souhlasilo 519 evropských poslanců, 119 proti a 25 se zdrželo. Obří výdaje už posvětily členské země v rámci Rady EU.
Z českých zástupců pro hlasovali Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová zvolení za ODS (ECR), Danuše Nerudová a Jan Farský zvolení za STAN, Ondřej Kolář a Luděk Niedermayer zvolení za TOP09, Tomáš Zdechovský zvolený za KDU-ČSL (všichni EPP). Dále Nikola Bartůšek a Antonín Staněk zvolení za Přísahu, Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová zvolení za ANO (všichni Patrioti pro Evropu).
Pro byla také Markéta Gregorová (Zelení) zvolená za Piráty. Proti hlasoval Ivan David z SPD (Evropa suverénních národů) a Ondřej Dostál (nezařazený) zvolený za uskupení Stačilo!.
Nová kritéria pro unijní projekty
Nový právní rámec upravuje kritéria financování stávajících programů EU včetně Strategické technologické platformy pro Evropu (STEP), programu Horizont Evropa pro podporu vědy, Evropského obranného fondu, ale také programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
„Nejde o nové rozpočty, ale o inteligentnější a strategičtější využívání stávajících programů. Parlament zajistil klíčové priority, včetně účasti Ukrajiny v Evropském obranném fondu a zvýšené podpory inovací v oblasti obrany,“ upřesnil dopady hlasování zpravodaj dokumentu Rihard Kols (ECR/Lotyšsko).
Mohlo by vás zajímat
Více peněz na boj proti hybridním hrozbám
Během jednání s Radou EU evropští poslanci rozšířili rozsah opatření na posílení odolnosti proti pokračujícím hybridním útokům a zahraničním zásahům. Souhlasili také s větší podporou ukrajinskému obrannému průmyslu a posvětili účast země v Evropském obranném fondu.
„Příliš dlouho jsme žili v povrchním pacifismu a mysleli si, že Evropa se již nemusí starat o svou bezpečnost. Dnes nás vnější hrozby, hybridní útoky a terorismus v Evropě nutí čelit nové realitě,“ uvedla během debaty ve Štrasburku europoslankyně Elena Donazzanová (ECR/Itálie).
Posílení technologické a průmyslové základny
Návrh Komise, který předložila 22. dubna 2025, si klade za cíl posílit investice související s obranou v rámci unijního rozpočtu. Návrh navazuje na bílou knihu Evropská obrana – připravenost 2030, která se zaměřuje na posílení strategické autonomie a konkurenceschopnosti EU v oblasti obrany.
Výzkumný program Horizont Evropa má podpořit civilní aplikace s potenciálním vojenským využitím. Obranné technologie se stanou čtvrtou strategickou oblastí programu STEP. Financování se rozšíří na malé a střední podniky včetně start-upů. Změny mají umožnit také financovat dopravní projekty z prostředků EU pro vojenskou mobilitu.
„Kromě otázky zdrojů podle mého názoru zůstává klíčovým bodem změna evropské mentality,“ zdůraznila Donazzanová.
Všichni zákonodárci ale s vyššími výdaji na obranu nesouhlasili. „Politika není umění připravovat se na válku. Je to umění jí předcházet. Evropa existuje proto, že se naučila, že síla bez dialogu přináší pouze zkázu. Tento zbrojní závod Unii neposiluje, ale rozděluje,“ kritizoval změnu financování europoslanec Pasquale Tridico (Levice/Itálie). Unijní programy vznikly hlavně proto, aby řešily finanční nerovnosti v rámci evropského bloku, prohlásil. Nyní se ale stávají nástrojem militarizace.
