Úsilí o snižování energetické náročnosti budov v praxi někdy naráží na odpor památkářů. Řada nemocničních budov i jiných staveb v majetku veřejného sektoru totiž podléhá památkové ochraně. Už jen pouhá výměna oken se stává velkým problémem, upozornil jednatel poradenské firmy DS Energy Consulting Radim Kohoutek.
Kohoutek se o své zkušenosti podělil na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou společně pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník. Diskutovali na ní vysocí státní úředníci, politici i experti a zástupci byznysu. Vystoupili mimo jiné dva ministři nastupující vlády – Karel Havlíček a Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i jinde ve státním sektoru.
Obrňte se trpělivostí
Situaci podle Kohoutka komplikuje i fakt, že přístup Národního památkového úřadu není v celé republice stejný. To přípravu projektů renovace starších budov dále komplikuje. „Skutečně to vyžaduje nezměrnou trpělivost, protože někde jsou lepší památkáři, někde jsou horší. Když jsou horší památkáři, tak trvají na tom, že profil okna musí vypadat zrovna tak, aby oni byli spokojeni,“ řekl Radim Kohoutek.
Podle Kohoutka je pochopitelné, že k úspoře energie u památkově chráněných objektů nelze použít polystyrenové izolace. Zažil však už i situaci, kdy památkáři zablokovali instalaci dvojitého skla a trvali na jednom skle. „Pokud by nová vláda dokázala něco udělat v tom, aby památkový ústav přistupoval rozumněji k rekonstrukcím těchto objektů. Bazírování na detailech mi připadá jako kontraproduktivní a zbytečné to prodražuje náklady na realizaci těch projektů,“ doplnil Kohoutek.
Také další účastník třetího bloku konference, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, upozornil na komplikace, které doprovázejí projekty energetických úspor v památkově chráněných budovách. Výsledkem je náročnější realizace úsporných opatření a vyšší náklady. „Můžu vám povídat historky s památkáři, kde všude museli vylézt na strom, aby viděli fotovoltaiku ve vnitrobloku,“ dodal Valdman.
Památkově chráněné kachličky
Třeba v případě nemocnic přidělává starosti navíc fakt, že sídlí v historických, památkově chráněných budovách. Nastupující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dokonce ve svém vystoupení řekl, že v některých případech už nedává smysl do starých nemocničních areálů dlouhodobě investovat a vyplatí se postavit nové, moderní budovy. Připomněl též anekdotický příběh z jedné nemocnice, kde se plánovaná renovace budovy ORL zasekla na údajně vzácných kachličkách, které památkáři nepovolili odstranit. „Takže na tom stojí strategická investice za dvě miliardy korun,“ dodal Vojtěch.
S požadavky památkového úřadu se musela vypořádat také společnost Veolia Energie ČR při realizaci energetických úspor v areálu Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích. Jednalo se o jeden z největších projektů energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC) v hodnotě zhruba 500 milionů korun. „Protože se jedná o památkově chráněné budovy, tak jsme měnili okna tím způsobem, že se původní stará okna musela renovovat, repasovat. Nedaly se vyměnit za plastová okna nebo za nová dřevěná okna,“ zmínil obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola.
Další EPC projekt v památkově chráněné budově teď skupina Veolia zahajuje. Jedná se o obnovu technologií v sídle české vlády, tedy ve Strakově akademii. „Je tam zásadní výměna 268 světelných těles, ale zároveň ten projekt nahradí stávající vytápění Strakové akademie novým s pomocí tepelných čerpadel, které budou využívat teplotní kapacitu Vltavy,“ řekl Jakub Tobola.
Prostor k úsporám je značný
Ředitel odboru politiky udržitelnosti na ministerstvu financí Ota Melcher ve svém vystoupení zmínil, že tři čtvrtiny veřejných budov jsou v energetické třídě D nebo horší. „Nabízí se obrovský potenciál pro úspory veřejných rozpočtů, protože jak je známo, nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. A tam přesně energetické úspory a snaha o zvyšování energetické účinnosti směřují,“ upozornil Ota Melcher.
Ještě v roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. „Loni už to bylo výrazně více, stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard korun,“ zdůraznil Melcher. Vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla ve svém vystoupení připomněl požadavky, které na Česko v oboru energetické náročnosti veřejných i soukromých budov kladou směrnice Evropské komise.
Mohlo by vás zajímat
Podle předsedy představenstva společnosti COMME GROUP Michala Židka stát provozuje stovky energeticky náročných budov, ve kterých se dlouhé roky neinvestovalo. Výsledkem jsou zbytečně vysoké účty za elektřinu a teplo. Vedle již zmíněných nemocnic se jedná třeba o věznice, policejní stanice, hasičárny, finanční a sociální úřady. Třeba jen Vězeňská služba provozuje 39 areálů, ve kterých by se podle Židka vyplatilo energeticky úsporná opatření realizovat.
