Lubomír Metnar (ANO) míří s největší pravděpodobností zpět do čela ministerstva vnitra. Úřad už krátce vedl, než se přesunul na resort obrany, kde dotáhl do konce některé klíčové modernizační projekty armády. Podle expertů bude jeho hlavní výzvou stabilizace bezpečnostních sborů a krizová komunikace.
Lubomír Metnar, téměř šedesátiletý politik původem z Olomouce s ekonomickým vzděláním z Ostravské univerzity, v roce 2025 úspěšně vedl hnutí ANO v Olomouckém kraji a získal poslanecký mandát. Vládní angažmá pro něj nebude novinkou. Ministrem vnitra už krátce byl v letech 2017–2018 ve vládě Andreje Babiše. Následně více než tři roky (2018–2021) vedl resort obrany.
Od vyšetřovatele k náměstku a ministrovi
Metnar začal pracovat jako příslušník Veřejné bezpečnosti, později policie. Nějaký čas působil i v pohotovostním pluku. „Mrzí mě, když se připomíná epizoda s mým zařazením do Pohotovostního pluku VB. Těch pár měsíců v roce 1988, které jsem absolvovat musel, snad vyvážila moje 24letá práce u policie, kdy jsem se vlastně chodil domů jen převléknout. Nemám rád hony na čarodějnice,“ řekl k tomu později Metnar.
Poté se z Lubomíra Metnara stal policejní vyšetřovatel. Podílel se například na vyšetřování žhářského útoku ve Vítkově, během nějž se těžce popálila holčička Natálka. Za vyšetřování dostal medaili od tehdejšího ministra vnitra Martina Peciny. Později působil jako jeho náměstek a také ministr.
Odborníci se shodují, že Metnara v čele resortu vnitra čeká náročný úkol – stabilizace činnosti bezpečnostních sborů a krizová komunikace ministerstva.
Mohlo by vás zajímat
Migrační pakt, platy a prezident Pavel
Lubomír Metnar označil u prezidenta Petra Pavla za svoji prioritu odmítnutí migračního paktu Evropské unie. „My jsme k tomu vedli samozřejmě diskusi, ale tam z toho nevyplynulo, že by projevil jiný názor. Pouze ze strany pana prezidenta zaznívalo, že je to citlivé téma,“ uvedl Metnar.
Prezident Pavel však Metnara upozornil, že podstatné části migračního paktu už Česká republika přijala nebo je aplikovala. „Pokud je bude vláda chtít rušit, je třeba jasně vysvětlit, co takový krok přinese v zahraničí i doma,“ uvedla Kancelář prezidenta republiky. Tématem jednání byl například i azylový zákon, zákon o pobytu cizinců či fungování integrovaného záchranného systému.
S prezidentem Metnar řešil i zvýšení platů policistů a hasičů. Hnutí ANO slíbilo, že by při nástupu měli brát 50 tisíc korun. Metnar zdůraznil, že to považuje za prioritu. „Musíme s tím něco dělat, když jsme řekli, že to je priorita. Není to práce, je to poslání,“ prohlásil Metnar.
Dále s prezidentem hovořil o rizicích spojených s válkou na Ukrajině. „Je potřeba pracovat na tom a připravit se, co bude v případě ukončení nebo pokračování konfliktu na Ukrajině. Protože jsou tady další rizika která mohou klást tlak na migraci do Česka. Bezpečnostní aparát na ni musí být připraven,“ řekl Metnar.
Éra na obraně
V době, kdy Metnar vedl ministerstvo obrany (2018–2021), měl tvrdé politické spory s tehdejší šéfkou sněmovního výboru pro obranu Janou Černochovou (ODS). Poté si role vyměnili.
Navzdory výhradám, které vůči různým projektům zaznívaly, Metnar dotáhl některé klíčové akviziční a modernizační projekty do finální podoby. Ministerstvo se potýkalo s rozpočtovým problémem, kdy růst obranného rozpočtu zaostával za programovým prohlášením vlády i předpoklady Koncepce výstavby Armády České republiky 2030. Růst rozpočtu oproti plánu výrazně zpomalil (v roce 2021 hovořil plán o 1,4 % HDP, 2 % HDP se měla dosáhnout v roce 2024).
Ve spolupráci s Generálním štábem vedeným generálem Alešem Opatou a výborem pro obranu, kterému předsedala Jana Černochová, se ministerstvu podařilo v poměrně krátkém čase dokončit řadu významných nákupů. Metnarův resort například pro armádu dojednal protiraketový systém SPYDER a francouzská samohybná děla CAESAR. U obou zakázek se podařilo vyjednat významný podíl českého obranného průmyslu. V listopadu 2020 vyřešil otázku náhrady za přestárlé terénní vozy UAZ a Land Rover Defender podpisem smlouvy na dodání až 1200 moderních terénních vozidel Toyota Hilux.
Mezi problematické zakázky pak média zařadily nákup amerických vrtulníků Venom a Viper, kde ministerstvo obrany podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže muselo zaplatit pokutu ve výši 550 milionů korun, nebo nákup pasivních sledovacích systémů (DPET) VERA NG, u kterých se na poslední chvíli složitě vysvětloval nárůst pořizovací ceny.
