Potrubí pro přepravu vodíku, lepší propojení s německou a slovenskou elektrickou sítí i posílení přenosových linek na českém území. Tyto projekty získaly podle oznámení Evropské komise status projektů společného zájmu. V praxi jim to otevírá cestu k financování z unijních fondů.
Na aktuálním seznamu evropských energetických projektů společného zájmu (PCI) se nachází celkem 235 položek. Na tom předchozím, který Evropská komise zveřejnila před dvěma lety, se jich nacházelo 166. „Vybrané projekty budou moci žádat o financování z Nástroje pro propojení Evropy a budou mít prospěch ze zrychlených povolovacích a regulačních procesů,“ upozornila ve svém vyjádření Evropská komise.
Místo zemního plynu vodík
Nově se na seznamu objevily třeba „vodíkovody“ – dálková potrubí uzpůsobená pro přepravu vodíku. Přes české území povedou dva mezinárodní projekty zařazené na seznam PCI. První z nich se týká konverze jednoho potrubí plynovodu Gazela, který vede z Brandova v Krušných horách do Rozvadova v Plzeňském kraji. Tento projekt má od roku 2030 umožnit přepravu vodíku z oblasti Severního a Baltského moře směrem do Bavorska.
Druhý projekt počítá s adaptací málo využívaného tranzitního plynovodu, který vede přes jižní část republiky. Cílem je umožnit přepravu zeleného vodíku vyrobeného na Ukrajině přes území Slovenska a Česka na klíčový německý trh. Část z něj však mohou odebírat i české podniky. Tento záměr se však podle informací v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy společnosti NET4GAS opozdí zhruba o pět let.
Rozjíždějící se ceny elektřiny
Na seznamu PCI se nachází také čtyři projekty zaměřené na posílení páteřní elektrické sítě. Patří mezi ně i vnitrostátní projekty, které dlouhodobě připravuje státem vlastněný ČEPS. Nové 400kilovoltové linky Přeštice – Kočín a Kočín – Mírovka mimo jiné otevřou cestu ke stavbě nových jaderných bloků v jihočeském Temelíně. Posílení kapacit pro mezinárodní obchod s elektřinou pak umožní nová propojení do Německa (Hradec u Kadaně – Röhrsdorf) a na Slovensko (Otrokovice – Ladce).
Posílení přeshraničních spojení – hlavně směrem do Německa – podporuje Svaz průmyslu a dopravy i další zástupci českého byznysu. Nepřímým důkazem, že současné kapacity linek nestačí, jsou prohlubující se rozdíly v průměrné ceně elektřiny ve středoevropských zemích. Například elektřina v základním pásmu na příští rok pro německý trh se na burze EEX obchoduje za 86 eur/MWh. V případě českého trhu jde o 93,50 eura/MWh, slovenský a polský trh jsou dokonce nad 100 eury.
Vztah k České republice mají ještě dva projekty, za kterými stojí energetická skupina E.ON. Ta se v rámci projektů Gabreta a Selena chce zaměřit na modernizaci distribuční sítě. Prvky takzvané chytré sítě (smart grid) chce vedle jižní části České republiky zavádět také v Bavorsku a příslušných regionech Slovenska a Maďarska.
Mohlo by vás zajímat
Bude to drahé
Jak dále Evropská komise ve své zprávě uvedla, investice do modernizace a posílení energetické infrastruktury se v letech 2024 až 2040 vyšplhají až k 1,5 bilionu eur. To je v přepočtu 36 bilionů korun – tedy patnáctinásobek navržených výdajů českého státního rozpočtu na rok 2026. Tyto investice představují podle Komise nutnou podmínkou pro zvyšování konkurenceschopnosti zemí EU, dekarbonizaci a posilování energetické bezpečnosti a nezávislosti.
Konkrétně se na aktuálním seznamu evropských PCI nachází:
- 113 projektů zaměřených na posílení a modernizaci elektrických sítí
- 100 projektů v oblasti výroby a distribuce vodíku
- 17 projektů, které podpoří rozvoj trhu se zachycováním a ukládáním uhlíku
- 5 projektů zaměřených na digitalizaci a modernizaci sítě zemního plynu a na propojení Malty a Kypru k evropské plynárenské síti
Evropskou komisí schválený seznam projektů společného zájmu ještě posoudí Evropský parlament a Rada. Obě zmíněné instituce mají dva měsíce na to, aby seznam v plném rozsahu přijali nebo zamítli; pozměnit jej nemohou. Po přijetí návrhu bude Komise spolupracovat s předkladateli projektů a členskými státy na rychlé a hladké realizaci záměrů ze seznamu PCI.
V úvodu zmíněný Nástroj pro propojení Evropy (CEF) poskytl od roku 2014 již 8 miliard eur na zásadní energetické projekty. Příkladem může být synchronizace Litvy, Lotyšska a Estonska. Pobaltské státy se díky tomu mohly odpojit od ruské elektrické sítě a začlenit se do energetického systému EU. V rámci finančního rámce na období let 2028 až 2034 Komise navrhla zvýšení rozpočtu CEF na energetiku z předchozích 5,84 miliardy eur na 29,9 miliardy eur.
