Do zemědělství by mělo jít v příštím roce o více než půl miliardy méně než letos. Stát má podle návrhu rozpočtu v národní dotacích farmářům vyplatit jen asi 3,2 miliardy korun. Škrty přichází v době, kdy ceny masa výrazně padají. „Zkrácení dotací je další hřebíček do rakve,“ varuje ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal.
Co znamená plánované snížení státních dotací pro chovatele?
Pro nás je to velmi nepříjemná zpráva, především proto, že vývoj trhů je v posledním, řekněme, měsíci, pro chovatele prasat nepříznivý. Za posledních pár týdnů spadla cena přibližně o 15 procent. V tomto okamžiku je nejnižší za posledních tři roky. Dotace by ale neměly suplovat nějaký krátkodobý pokles ceny. To není jejich úkol.
Co stojí za nepříznivým vývojem trhu?
Faktorů je několik. Nejdiskutovanějším je zavedení cel ze strany Číny. Z Evropské unie se vyváží poměrně velký objem vepřového masa do Číny. Čína přibližně před měsícem anoncovala předběžná antidumpingová cla na vepřové maso s tím, že do konce roku by mělo být definitivně rozhodnuto o tom, jaká bude jich podoba. V podstatě od té doby cena jatečných prasat poměrně výrazně klesá. Omezení se nejvíce týká Španělska, možná Belgie, ale maso zůstane na vnitřním evropském trhu a samozřejmě způsobuje přetlak.
A jak to dopadá na český trh?
U nás se cena už dávno nevytváří, víceméně kopírujeme nebo následujeme německou cenu. Němci mají trošku jiný systém, oni vyhlašují cenu vždy na týden dopředu a naše jatka, když se německou cenu dozví, reagují podle německých trendů. Máme o něco nižší cenu, než mají Němci. A v posledních týdnech německá cena výrazně klesala.
Daří se českým chovatelům?
Téměř všichni už jsou v současnosti v záporné rentabilitě. Zkrácení dotací je další hřebíček do rakve. Nejde o přímé platby, které dostávají z Evropské unie například rostlináři a agronomové. U nás je každá dotace podmíněná tím, že děláte něco nadstandard. Ústav zemědělské ekonomiky a informací spočítal, kolik nás tyto práce stojí a z toho 80 procent dá ideálně stát. Teď jsme ale ve stavu, kdy chovatelé tyto věci celý rok dělali a na konci roku se dozvěděli, že stát vám nedá 80 procent, ale třeba jen 50 procent. Oni už náklady reálně vynaložili. Akorát, že kompenzaci nedostanou.
Hrozí zavírání chovů?
O dotace žádá 300 chovů, myslím si, že v určitých případech ano. Záleží i na tom, jak se bude vyvíjet situace na trhu. Dotace ale nemají kompenzovat nízkou cenu na trhu. Nicméně pokud se sejdou tyto dva faktory, tak to na chovy tlačí mnohem více. Obvykle mají větší obtíže menší a střední podniky, které nemají tak velkou kapacitu pro absorbování těchto šoků. To jde bohužel trochu i proti tomu, o čem se mluví, to je podpora malých a středních podniků.
Pokles dotací se týká podle předsedkyně sněmovního výboru pro zemědělství Moniky Oborné například i podpory na ozdravování chovů. Jaké mohou být důsledky, když by je chovatelé přestali programy využívat?
My doufáme, že se to nestane. Nejde jen o ozdravné programy, ale i otázku biologické bezpečnosti. Jde o Nákazový fond a zvýšenou biologickou bezpečnost chovu. Znamená to například oplocení, což je dnes samozřejmost, ale i to, že nikdo nesmí do chovu běžně projít bez toho, aby procházel desinfekcí. Jde o oblečení, které smí být jen na farmě. Další část je důkladné čištění, aby se zabránilo na farmách šíření nemocí.
Pokud by bylo méně peněz, hrozí zvýšení rizika nákazy. Díky dlouhodobému nastavení programu se nám například daří snižovat objem antibiotik, která se v chovech používají. Chovy jsou zkrátka zdravější a mají nižší výskyt vážných nemocí. Obáváme se toho, že pokud by chovatelé začali bezpečnostní opatření omezovat, tak by se začala zvyšovat například právě spotřeba antibiotik.
Jaké další důsledky by to mohlo mít?
Obecně se zhorší konkurenceschopnost chovů. Z pohledu genetiky jsou chovy napříč Evropou v podstatě stejné, jde ale o jejich zdraví. Na zdraví zvířat bych nešetřil.
