Končící a nastupující vládní koalice směřují k dalšímu konfliktu. Příčinou je tentokrát výše odvodů živnostníků na sociálním a zdravotním pojištění. Návrh nezvyšovat dále minimální vyměřovací základ pro pojistné naráží na odpor stávajícího vedení ministerstva financí i ministerstva práce.
Ministerstvo financí vedené stále ještě Zbyňkem Stanjurou (ODS) v připomínkovém řízení k návrhu poslanců ANO, Motoristů a SPD varuje před prohloubením deficitu důchodového systému. Pokud prý k nárůstu vyměřovacího základu pro pojistné z 35 na 40 procent nedojde, nastane výpadek v rozsahu šesti miliard korun.
Vyšší deficit a nižší důchody
Stanjurův úřad dále zpochybnil argument, že výpadek příjmů z pojistného může být kompenzován vyšší aktivitou osob samostatně výdělečných činných (OSVČ). Ministerstvo financí uvádí, že navzdory růstu vyměřovacího základu z 30 na 35 procent od letošního ledna vzrostl v prvním pololetí počet OSVČ o 0,3 procenta.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které vede Marian Jurečka (KDU-ČSL), hovoří také o nižším příjmů z pojistného na sociální zabezpečení. Tento výpadek však vyčíslilo na „maximálně 3,5 mld. Kč ročně“. Varuje, že budoucím důchody OSVČ budou nízké, čímž se zvyšuje riziko jejich příjmové chudoby ve stáří.
„Považujeme rovněž za nezbytné upozornit na problematický bod 2 přechodných ustanovení, podle kterého by se částka rozdílu vzniklého mezi zálohami, které by měly OSVČ platit v období od 1. ledna 2026 do dne nabytí účinnosti navrhované právní úpravy, považovala za přeplatek,“ uvádí dále ministerstvo práce. Podle jeho názoru by se nejednalo o přeplatek, ale řádně zaplacený odvod dle platné legislativy. Nárok na jeho vrácení tak živnostníci nebudou mít.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo průmyslu s návrhem souhlasí
Návrh poslanců Aleny Schillerové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleše Juchelky, Karla Havlíčka, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na snížení vyměřovacího základu byl doručen poslancům 7. listopadu. Následně začalo připomínkové řízení, kterého se účastnilo pět ministerstev. Ne všichni byli proti návrhu. „S ohledem na podporu podnikání vyslovujeme s předloženým návrhem souhlas,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Lukášem Vlčkem (STAN).
Měsíční vyměřovací základ pro OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, vzrostl v lednu 2024 na nejméně 30 procent průměrné mzdy. Letos nastal posun na 35 procent. Podle dnes platné podoby zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má nastat v lednu příštího roku další růst – na 40 procent průměrné mzdy. Například celková platba OSVČ v režimu paušální daně se má od ledna zvýšit z 8716 na 9984 korun měsíčně.
Projde po jednom čtení?
„Tyto změny byly však provedeny již tehdy bez náležitého zhodnocení všech dopadů na ekonomickou situaci OSVČ v České republice. Především s přihlédnutím ke stále doznívající energetické a inflační krizi, která se promítla do narůstajících nákladů na výplatu mzdových prostředků a tíživě ovlivnila právě ekonomický status OSVČ, zejména drobných živnostníků. To platí zejména v kombinaci všech těchto změn,“ odůvodňují poslanci ANO, SPD a Motoristů svůj návrh.
Vzhledem k časové tísni tito poslanci navrhují, aby s návrhem novely zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvním čtení. Cílem je, úprava výše pojistného mohla nabýt účinnosti co nejdříve.
Podle pesimistických hlasů z řad odborné veřejnosti se schvalování změny protáhne. Platby OSVČ tak klesnou až o rok později. „S ohledem na lhůty projednávání zákonů se jeví jako nejpravděpodobnější, že po celý rok 2026 budou OSVČ platit vyšší odvody. I kdybychom vycházeli z předpokladu, že text novely mají už nové vládní strany připravené k projednání, tak do konce roku nezbývá dost času na to, aby proběhl celý legislativní proces,“ uvedla vedoucí daňového poradenství BDO a prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová.
