Rozhodnutí drasticky omezit povinnosti v podávání zpráv o udržitelnosti vyvolalo protichůdné reakce napříč politickými skupinami a zainteresovanými stranami z průmyslu. Velké nadnárodní firmy, jako jsou Nestlé, Unilever a Ferrero, s oslabováním důrazu na udržitelnost nesouhlasí. Obávají se nekalé konkurence.

„Některé nadnárodní společnosti získávají volnou ruku, aby ignorovaly dětskou práci a vykořisťování. Společnosti, které se naopak snaží, budou trestány. To pro nás bude vždy nepřijatelné,“ reagovala na chystanou změnu pravidel evropská poslankyně Kathleen Van Bremptová (S&D/Belgie).

Krok zpět v ochraně lidských práv

Evropský parlament minulý týden souhlasil s omezením reportingu pro firmy v oblasti udržitelnosti a náležité péče. Středopravicové skupiny hlasování vítají jako očekávanou nápravu nadměrné zátěže spojené s podáváním zpráv. Středolevicoví zákonodárci a občanská společnost varují před významným krokem zpět v oblasti ochrany lidských práv a životního prostředí.

větrné turbíny
Méně povinností, více podpory byznysu, žádají evropské firmy. Ne všichni s uvolněním pravidel pro udržitelnost ale souhlasí. Zdroj: Pixabay

Z českých europoslanců návrh podpořilo 19 z přítomných 20, tedy zástupci jak frakce Evropské lidové strany (EPP), frakce Patrioti pro Evropu, frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) i dva nezařazení europoslanci za Stačilo! Proti byla jen pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Europoslanec Ivan David se hlasování neúčastnil.

Nestlé a Unilever jsou proti

Skupina socialistů a demokratů (S&D) kritizuje změnu s tím, že nová pravidla fakticky vyřazují většinu společností z působnosti povinností náležité péče. Van Bremptová varovala, že ostatní politické strany směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) fakticky vyprázdnily pod falešnou záminkou zjednodušení.

Má se nově vztahovat na firmy s více než 5 000 zaměstnanci a obratem 1,5 miliardy eur (36,3 miliardy korun).  Van Bremptová poznamenala, že několik velkých společností se už postavilo proti oslabení směrnice. „I nadnárodní společnosti jako Nestlé, Unilever a Ferrero varovaly, že oslabení povinnosti náležité péče by bylo chybou. Vědí, že jasná sociální a environmentální pravidla jsou jejich nejlepší ochranou před nekalou konkurencí,“ uvedla.

Co na to Češi?

Středopravicové skupiny vedené Evropskou lidovou stranou (EPP) a podporované Konzervativci a reformisty (ECR) a skupinou Patrioti pro Evropu (PfE) označily hlasování za politický zlom. „Znamená to méně byrokracie a firmy to pocítí ihned,“ řekl po hlasování europoslanec Ondřej Knotek (PfE/Česká republika) zvolený za ANO.

Také Alexandr Vondra (ECR/Česká republika) si změnu pochvaluje. „Významně se nám podařilo okleštit zelené návrhy Evropské komise od nesmyslného byrokratického výkaznictví,“ uvedl. Méně byrokracie podpoří podle poslanců investice a ochrání pracovní místa.

Mohlo by vás zajímat

Byznys: Je to úleva

Hlavní evropské obchodní asociace uvítaly stanovisko parlamentu. Asociace BusinessEurope zrůraznila, že je nutné ve snižování byrokracie postupovat rychle. „Společnosti musí vidět hmatatelný pokrok v agendě zjednodušení,“ uvedla organizace a dodala, že je připravena podporovat legislativní proces.

Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Eurochambres vyjádřila podobnou úlevu. „Hlasování o prvním balíčku omnibusu je pozitivním krokem směrem k jednoduššímu a funkčnějšímu vykazování udržitelnosti pro podniky. Unie se musí snažit o další snížení byrokracie,“ uvedl minulý týden český prezident Eurochambres Vladimír Dlouhý.

Do jednání nyní vstoupí se zástupci Evropského parlamentu členské státy v rámci Rady EU. Cílem je dokončit legislativní proces do konce roku 2025. Například Španělsko podporuje přísnější přístup podporovaný S&D a Zelenými, zatímco Německo a Francie vyzvaly k úplnému zrušení směrnice.

Ochrana lidských práv a přírody

CSDDD byla přijata loni. Vyžaduje, aby firmy identifikovaly a řešily nepříznivé dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí v Unii i mimo ni v rámci svých dodavatelských řetězců. Hrozí jim postih až do výše pěti procent celosvětového obratu.

Předpis kritizovaly například Spojené státy. Katar dokonce pohrozil, že přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak směrnici zmírnit nebo zrušit.