Obecní radary nejsou podle starostů způsobem, jak vydělávat, ale nástrojem ke zvýšení bezpečnosti. Zástupci samospráv proto kritizují návrh vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, podle něhož by obce odváděly čistý zisk z městských radarů státu. Podle radnic by taková změna snížila motivaci radary instalovat a mohla by vést i k jejich rušení, přestože v řadě míst prokazatelně přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané prostředky obce běžně vracejí do bezpečnostních opatření a oprav infrastruktury.
V návrhu programového prohlášení vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby zisk z provozu radarů putoval do Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle údajů Českého metrologického institutu je v Česku nyní kolem 410 silničních rychloměrů a ročně přibývá zhruba čtyřicet nových.
Radary jako bezpečnostní nástroj, ne příjem do rozpočtu
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy mohou městské radary generovat stovky milionů až nižší miliardy korun ročně. Upozorňuje však, že zejména u škol, nemocnic či přechodů mají tato zařízení zcela zřejmé bezpečnostní opodstatnění. Dopravní expert Zdeněk Lokaj z ČVUT zároveň varuje, že pokud obcím zůstanou pouze náklady a ne výnosy, motivace instalovat radary na riziková místa výrazně klesne. Podle něj by vláda měla hledat shodu se samosprávami, nikoli je obcházet.
Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření, správu přestupků a provoz systémů. Benešov například z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun spotřebuje na administraci a provoz přibližně polovinu. V Příbrami stojí údržba jednoho radarového zařízení kolem 110 000 korun ročně, další náklady tvoří práce úředníků a městské policie. Z pokut město získá asi 7,5 milionu ročně.
Peníze z radarů končí v opravách a bezpečnostních úpravách
Kolín má z provozu městských radarů, včetně těch v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar návrh považuje za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje přímo do bezpečnosti a oprav komunikací. Stejný postup uvádějí i další města – prostředky z pokut používají na chodníky, silnice, inženýrské sítě a opatření ke zklidnění dopravy.
Dosavadní systém považují obce za funkční. Podle mluvčí benešovské radnice Terezy Lípové by případné žádosti o finanční podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury znamenaly výrazně složitější proces. Benešov letos investuje do silnic a chodníků 40 milionů korun a změna financování by situaci zkomplikovala.
Mohlo by vás zajímat
Starosta Židlochovic Jan Vitula připomíná, že radnice navíc musí investovat podle požadavků policie, která každé dva roky schvaluje umístění radarů. „Stát nepokrývá náklady na státní správu,“ uvedl Vitula s tím, že část povinností dopadá na obce. Starosta Příbrami Jan Konvalinka dodává, že obce nejsou schopny bezpečnost financovat bez prostředků z pokut. „Prosím, nechte ty peníze obcím,“ uvedl.
Zkušenosti měst: kde radary stojí, tam rychlost klesá
Ve Slavkově u Brna by návrh podle starosty Michala Boudného mohl vést k úplnému ukončení měření rychlosti. Město provozuje tři radary, které podle něj přinesly nejen zvýšení bezpečnosti, ale i zklidnění dopravy na frekventované silnici I/50. Za první pololetí letos přinesly téměř 22 milionů korun.
Hranice na Přerovsku by podle radnice odvod výnosů do státu citelně zasáhl. Město vybírá z radarů kolem 25 milionů ročně a zařízení umisťuje podle bezpečnostních potřeb, nikoli podle intenzity provozu. „Máme je i tam, kde nehrozí hustý provoz, ale zvýšené riziko střetu s chodci či cyklisty,“ uvedl mluvčí Petr Bakovský.
Podle něj instalace radarů ve Slavíči vedla ke snížení rychlosti projíždějících vozidel a k poklesu počtu přestupků – z původních 800 denně na zhruba 80. Podobné zkušenosti mají i Židlochovice, kde se díky měření snížila rychlost i hlučnost. U přechodu, kde se dříve objevovalo i 450 přestupků denně, jsou dnes často jen jeden až dva.
