Rozšiřování evropského bloku je nutností, zdůraznila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová při hodnocení postupu kandidátských zemí. Ukrajina, Moldavsko a Černá Hora sklidily za reformy chválu, Srbsko si vysloužilo kritiku. Zejména v zahraniční politice se Bělehrad musí rozhodnout, kam chce směřovat. Nejhůř je na tom Gruzie, která je podle Bruselu kandidátem pouze na papíře. Zmrazené zůstávají rozhovory s Tureckem.
„Rozšíření není jen příjemným bonusem. Je nezbytností, pokud chceme být silnějším hráčem na světové scéně. Hodnocení Albánie, Moldavska, Černé Hory a Ukrajiny je převážně pozitivní,“ řekla vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová k hodnocení přístupových jednání se zeměmi, které chtějí rozšířit evropský blok.
Komise tvrdí, že rozšiřování Unie zůstává jednou z priorit. Nicméně kandidáti, kteří v reformách zaostávají, musí výrazně přidat. Výhled pro přijetí zemí, jako je Srbsko, Severní Makedonie, Kosovo, Bosna a Hercegovina zůstává „smíšený“, pro Gruzii je přímo negativní.
Nejblíž je Černá Hora
Nejrychleji má do evropské sedmadvacítky nakročeno Černá Hora. Za poslední rok uzavřela čtyři kapitoly v přístupových jednáních a doufá, že zbývající dvě úspěšně uzavře do konce příštího roku. „Zásadní je udržet stabilní tempo reforem a usilovat o široký politický konsensus,“ uvádí hodnotící zpráva Komise.
„Naši kandidáti mají ambiciózní cíle. Černá Hora chce dokončit jednání na konci roku 2026, Albánie na konci roku 2027, Moldavsko a Ukrajina v roce 2028,“ oznámila evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.
Mohlo by vás zajímat
Reformy v době války
Ukrajina a Moldavsko pokročily navzdory nepříznivým okolnostem. „Žádná kandidátská země nikdy neprovedla tak rozsáhlé reformy v době války,“ ocenila přístup Ukrajiny Kallasová. Navíc pro zemi, která se brání ruské agresi, může být členství v Unii jednou z forem bezpečnostních záruk, prohlásila šéfka unijní diplomacie.
Moldavsko, povzbuzené říjnovými volbami, které potvrdily proevropské směřování, rovněž pokročilo s reformami.
Srbsko se musí rozhodnout
Srbsko si ale vysloužilo kritiku. Polarizace společnosti a protivládní protesty ochladily reformy Bělehradu. Navíc v zahraniční politice Srbsko s Unií dosahuje shodu pouze ze 60 procent. „Na západním Balkáně máme shodu 100 procent, s Ukrajinou 99, s Moldavskem 98 a se Srbskem 60, 61 procent. Srbsko se bude muset rozhodnout,“ uvedla Kosová. Bělehrad, který má tradičně blízko k Moskvě, si musí získat důvěru Bruselu. Naději dávají pokroky v reformách regulace médií a volebního zákona.
Případný vstup Kosova do EU je podmíněn zrychlením reforem ale také normalizací vztahů se Srbskem. Bez nich to nepůjde, zdůraznila Kosová.
Patová situace
Turecko, které je kandidátem od roku 1999, zůstává v patové situaci. „Zhoršení demokratických standardů, nezávislosti soudnictví a základních práv fakticky zmrazilo proces rozšiřování od roku 2018,“ vysvětlila Kallasová. Dialog o společných prioritách – migraci, obchodu, klimatu – sice pokračuje, ale přístupové rozhovory se neposouvají.
Gruzie je na tom ze všech zemí nejhůř. Demokratické standardy se od roku 2024 „výrazně zhoršily“. Což Brusel vedlo k tomu, že republiku na Kavkaze označil za „kandidátskou zemi pouze podle názvu“.
„Vážená gruzínská vládo, nepřivádíte svůj lid do EU. Pokud to s EU myslíte vážně, přestaňte věznit novináře a lidi, kteří mají odlišný názor než vy,“ řekla eurokomisařka Kosová. Od konce roku 2024, kdy volby vyhrála proruská strana Gruzínský sen a v zemi začaly masové protesty, je přístup Gruzie do EU fakticky zastaven.
