Ochrana vzdušného prostoru, podmořských kabelů, ale také účinné prostředky proti dronům nebo ochrana evropských satelitů ve vesmíru. To je vize hlav evropské sedmadvacítky, jak posílit obranu kontinentu proti agresivnímu Rusku.

„Agresivní válka Ruska proti Ukrajině a její dopady na evropskou a globální bezpečnost v měnícím se prostředí představují pro Evropskou unii existenční výzvu,“ uvedli v prohlášení lídři unijních zemí, kteří se sjeli na summit do Bruselu. Lídři souhlasili s rychlou revizí obrany kontinentu. Unijní země mají zajistit, aby se opatření za podpory Evropské obranné agentury provedla v dohodnutých termínech.

Společné projekty od příštího roku

Už v první polovině příštího roku mají evropské země začít pracovat na společných obranných projektech. Zejména jde o posilování ochrany hranic. „Evropská rada odsuzuje narušení vzdušného prostoru několika členských států. Zdůrazňuje, že je důležité zajistit obranu všech pozemních, vzdušných i námořních hranic EU,“ uvedli lídři EU.

Rusko v poslední době opakovaně narušilo vzdušný prostor členských států EU a NATO – Estonska, Litvy, Polska a Rumunska. Právě ochrana východního křídla Unie má být prioritou. Evropa se také obává hybridních útoků na podmořské kabely, digitální infrastrukturu nebo útoky na satelity na oběžné dráze. Evropští lídři se proto shodli i na urychlení vývoje „vesmírných prostředků a služeb, které slouží bezpečnostním a obranným účelům“.

Hlavní pozornost věnovali šéfové unijních zemí financování zbrojních projektů. Mělo by dojít ke standardizaci požadavků u všech projektů a také ke společnému vývoji, výrobě a zadávání zakázek. Do společných projektů se má zapojit také Ukrajina.

Mohlo by vás zajímat

evropský poslanec Patryk Jaki

Kde vzít peníze?

Evropská rada ocenila, že jednotlivé členské země zvyšují své obranné rozpočty. Celkové výdaje členských států Unie letos dosáhnou přibližně 381 miliard eur (9,3 bilionu korun), což je těsně nad 2 % HDP Unie. Znamená to výrazný nárůst oproti předchozím rokům.

V absolutních číslech nejvíc vydávají na obranu Německo, Francie a Itálie. Česká republika letos plánuje utratit za obranu 155 miliard korun, což odpovídá splnění závazku dvou procent HDP. Návrh rozpočtu pro příští rok počítá s navýšením na 176 miliard korun.

Půjčka na tanky

Na financování zbrojních projektů se také zaměřují nástroje SAFE a EDIP. Program nízkoúročených půjček SAFE počítá s tím, že rozdělí 150 miliard eur (3,6 bilionu korun). Česko projevilo zájem o částku 2,06 miliardy eur (50 miliard korun). Tato suma odpovídá maximálnímu rozpětí ceny projektu tanků Leopard 2A8. Nástroj EDIP má podpořit evropský zbrojní průmysl částkou 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun).

Unijní lídři vyzvali Evropskou investiční banku, aby zvýšila podporu startupům, které vyvíjejí technologie, jež posílí obranné kapacity Evropy.

Jaké zbrojní projekty jsou plánovány na rok 2026?

  • Protidronová obrana (European Drone Wall) – systém k ochranně před hrozbou dronů
  • Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch) – projekty zaměřené na bezpečnost hranic a východního křídla
  • Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) – posílení protivzdušné a protiraketové obrany EU, včetně „protiraketového deštníku“ postaveného na amerických systémech Patriot a izraelských raketách Arrow 3, byť některé země preferují domácí obranný průmysl
  • Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield) – ochrana evropských zájmů ve vesmíru