Česko zásadně reviduje svůj přístup k potírání antisemitismu. Ministerstva vnitra a zahraničních věcí ve spolupráci s Federací židovských obcí vypracovala novou strategii do roku 2030. Dokument, který si Ekonomický deník prostudoval, potvrzuje, že nenávistné projevy vůči Židům zaznamenaly v poslední době kritický nárůst, který vyžaduje komplexní systémovou reakci státu.

Situaci dramaticky ovlivnily události ze 7. října 2023, kdy masivní teroristický útok palestinského hnutí Hamás a únosy židovských obyvatel vedly k explozi projevů nenávisti po celém světě. Ta se masivně přesunula do online prostoru.

Ministerstvo vnitra nyní zdůrazňuje, že antisemitismus už není jen okrajovou doménou extremismu, ale projevuje se i v rámci tzv. nového antisemitismudelegitimizací státu Izrael a uplatňováním dvojích standardů.

antisemitismus protesty
Termín antisemitismus pochází z řečtiny a poprvé byl použitý v roce 1879 německým publicistou Wilhelmem Marrem v knize Cesta k vítězství germánství nad židovstvím jako pojem označující projevy nepřátelství, ba nenávisti vůči Židům. Foto: Evropská komise

Online incidenty se zdvojnásobily

Statistiky Federace židovských obcí (FŽO) nyní bijí na poplach. Ačkoliv počty fyzických útoků v České republice zůstávají v porovnání s jinými evropskými státy nízké, celkový počet antisemitských incidentů dramaticky narostl právě kvůli online sféře.

RokCelkem incidentů (FŽO)Incidenty na internetu
20222 2772 266
20234 3284 304

Data Ministerstva vnitra jasně ukazují téměř stoprocentní meziroční nárůst nenávistných incidentů.

Nenahlášené zločiny a slabé vyšetřování

Hlavní výzva nové strategie spočívá v rozdílu mezi oficiálními a neoficiálními údaji. Policie sice zaznamenala v posledních letech desítky trestných činů, ale drtivá většina incidentů zůstává nenahlášena. Oběti incidenty často nehlásí, jelikož nedůvěřují řádnému vyšetření.

Navíc policejní praxi chybí jednotný mechanismus pro konzistentní zaznamenávání předsudečného motivu ve spisu, a statistiky tak zcela opomíjejí méně závažné činy, jako jsou přestupky. Strategie se proto zaměří na obnovení důvěry a rovnováhu mezi prevencí a represí.

Mohlo by vás zajímat

Klíčové pilíře strategie 2025–2030

Strategie si stanovuje tři hlavní cíle: zajistit bezpečnost, posílit vzdělávání o holocaustu a podpořit židovský život v České republice.

Stát plánuje zpřesnit vyšetřování trestných činů a posílit represi. Všechny orgány činné v trestním řízení, včetně policie a státních zástupců, projdou specializovaným školením IHRA (The International Holocaust Remembrance Alliance). To jim má pomoci správně identifikovat antisemitské motivy s využitím pracovní definice IHRA.

Stát také provede systémové změny v policejních formulářích, aby konzistentně zaznamenávaly antisemitskou pohnutku již při zahájení řízení. Legislativní důraz položí na implementaci novely Trestního zákoníku, která má rozšířit okruh chráněných skupin a zpřísnit tresty za nenávistné násilí.

Boj v online prostoru a s umělou inteligencí

Jelikož se nenávist šíří moderními kanály, ministerstvo vnitra doporučuje využití nových digitálních nástrojů. Stát by tak měl systematicky využívat Nařízení o digitálních službách (DSA), které platformám ukládá povinnost odstraňovat nezákonný obsah.

Silný potenciál má i Akt o umělé inteligenci (AI Act) pro boj s obsahem generovaným umělou inteligencí. Vnitro také doporučuje posílení spolupráce s internetovými firmami na odstraňování tzv. „hraničního obsahu“ (borderline content). Stát bude propagovat nahlašování nenávisti online prostřednictvím Portálu občana.

Bezpečnost, vzdělávání a podpora komunity

Ministerstvo vnitra doporučuje vznik nové pozice Národního koordinátora boje proti antisemitismu, který ponese celostátní odpovědnost za implementaci národní a unijní agendy a mezinárodní spolupráci.

Stát by měl nadále zajistit financování bezpečnostních opatření židovských obcí. V oblasti vzdělávání má posílit výuka o holocaustu a judaismu s aktivním zapojením pamětníků a návštěvami míst paměti.

Strategie také doporučuje zachovat podmínky pro dodržování židovských tradic, včetně obřízky a rituální porážky (košer). Stát má podle doporučení také vytvářet podmínky pro dodržování židovských svátků.

Ministerstvo vnitra plánuje strategii implementovat do roku 2030 a první průběžnou zprávu o plnění cílů zveřejní v roce 2027.

„Je nutné další pokračování spolupráce s akademickou a neziskovou sférou či spolupráce s Evropskou justiční vzdělávací sítí (EJTN) a Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva CEPOL. Stejně tak by mělo dojít ke sjednocení vyplňování policejních statistik skrze úpravu policejních formulářů, aktualizaci statistického číselníku a nastavení odpovídajících statistických filtrů umožňujících lepší zaznamenávání trestných činů s antisemitskou motivací. ,“ uvádí strategie.

Výzva rektorům

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK) dnes vyzvala v dopise Českou konferenci rektorů (ČKR), aby zaujala jasné stanovisko k projevům antisemitismu, které se podle ní objevily na některých vysokých školách v Česku v souvislosti s připomínkou 2. výročí teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael.

Komora s hlubokým znepokojením zaznamenala, že ve školách dostaly prostor aktivity, které přímo či nepřímo vyjadřovaly podporu teroristickému činu Hamásu před dvěma lety, někdy i se souhlasem orgánů školy, uvedl v dopisu prezident ČISOK Jiří Maceška.

Podle něho by rektoři měli reagovat. „Není možné, aby se podpora terorismu či antisemitismus skrývaly za ‚názorovou pluralitu‘ a ‚svobodu projevu‘. Je na orgánech činných v trestním řízení posoudit, zda akce na vysokých školách mohly naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Avšak vedení škol nese odpovědnost za atmosféru v těchto institucích,“ uvedl Maceška.