Platí domácnosti a firmy v Česku jedny z nejvyšších cen za elektřinu v Evropě? Podle analýzy konzultační firmy ENA se jedná o mýtus, který se nezakládá na reálných číslech. Ve skutečnosti je Česko těsně pod průměrem dvanácti sledovaných evropských zemí.
Srovnání cen elektřiny napříč Evropou zpracovala firma ENA pro klienty ze soukromé i veřejné sféry. Hlavní zjištění z této analýzy poskytl Ekonomickému deníku jednatel firmy ENA Jiří Gavor. Česko se umístilo na pátém místě z dvanácti sledovaných zemí. Žádná položka ceny, ať už jde o samotnou cenu elektřiny, platby za sítě či zdanění, není z evropského pohledu mimořádně vysoká.
Nejlevnější je Maďarsko, nejdražší Itálie
Srovnání firmy ENA vychází z reálných ceníků velkých dodavatelů elektřiny. Modelová domácnost se spotřebou 3,5 megawatthodiny (MWh) za rok v Česku platila 276 eur (6700 korun) za megawatthodinu včetně daní. Jako nejlevnější ze srovnání vycházejí Slovensko a Maďarsko, které si vypomáhají státní regulací ceny. I díky tomu jsou pod hranicí 200 eur za MWh. V nejdražších zemích, jako je Británie, Belgie a Itálie, se naopak cena blíží 400 eurům na MWh.
Srovnání cen elektřiny pro domácnosti, rok 2025
Analýza firmy ENA nicméně upozorňuje, že horší pozici má Česko, pokud ceny přepočítáme s ohledem na kupní sílu obyvatel. Tím se posuneme na třetí nejhorší pozici mezi dvanácti sledovanými státy. Dražší elektřinu už pak má pouze Polsko a Itálie.
Mírně podprůměrné jsou v Česku dle údajů firmy ENA také ceny zemního plynu. Modelová domácnost se spotřebou 25 MWh za rok, což odpovídá běžnému rodinnému domu s plynovým vytápěním, letos platí 87 eur za MWh (2115 korun) včetně DPH. Evropský průměr se pohybuje okolo 100 eur. Jak je patrné ze srovnání níže, dražší plyn než Češi mají Poláci, Němci i Rakušané.
Srovnání cen plynu pro domácnosti, rok 2025
Specifický případ představuje Slovensko, kde díky regulaci cen ze strany státu plyn vychází na pouhých 50 eur za MWh. Na druhou stranu jsou tyto státní zásahy jedním z důvodů, proč deficit slovenského rozpočtu přesahuje 5 procent HDP. Pozoruhodné je také Maďarsko, které lidé navzdory „výhodnému odběru ruského plynu“ platí za plyn zhruba 80 eur za MWh. Tedy skoro stejně jako české domácnosti, zásobované plynem z Norska a LNG terminálů.
Studie ENA odráží situaci na trhu v druhém čtvrtletí letošního roku. Jiří Gavor upozorňuje, že srovnání zkreslují pokračující státní zásahy do cen energií pro domácnosti. To je nejen příklad Maďarska a Slovenska, ale třeba také Polska a Francie. Výjimečný je také případ Nizozemska, kde domácnosti neplatí daň ze spotřeby elektřiny, ale naopak čerpají daňový bonus, který cenu elektřiny mírně snižuje.
Mohlo by vás zajímat
Jak je tam průmysl?
Analýza srovnává také ceny pro velké firemní odběratele. Navzdory stížnostem průmyslníků na drahou elektřinu i zde vyšlo, že Česko je lehce pod průměrem Evropské unie. Cena bez DPH vychází pro podnik se spotřebou 50 gigawatthodin za rok na 140 eur za MWh, evropský průměr dosahuje 150 eur. Nejlépe ze srovnání vycházejí Španělsko a Polsko, kde se celková cena pro velké odběratele pohybuje okolo 100 eur za MWh.
Naopak slovenské a maďarské podniky platí za elektřinu více než ty české. Důvodem jsou zřejmě křížové dotace; o co domácnosti zaplatí méně, o to více dodavatelé energií naúčtují velkým odběratelům.
